Bezkrevní a lineární

16. listopadu se v divadelním sále Uměleckého centra UP uskutečnila premiéra inscenace Kopftot / Bezhlaví v režii Jana Žůrka. Tuto hru mladé rakouské dramatičky Gerhild Steinbuch uvedlo Divadlo Na cucky v rámci své současné hlavní dramaturgické linie – „rodina a město, ve kterém žijeme.“ Bezhlaví tematicky částečně navazuje na inscenaci Vyčištěno britské autorky Sarah Kane, jež v režii Anny Petrželkové představilo Na cucky při letošním ročníku festivalu Divadelní Flora Olomouc. Kane je také pro tvorbu Steinbuch označována jako inspirační zdroj. Spojovacím prvkem je ústřední ženská postava a střet jejího vnitřního světa s vnějšími vlivy. V Bezhlaví je jí dívka Ofélie – Simona Vičarová – která žije se svým otcem – Ondřej Kokorský j.h. – zavřená celé dny v bytě, z něhož nevychází, resp. vycházet nemůže. Její vztah s ním, proti její vůli, ale částečně i dobrovolně, pomalu přerůstá běžnou vazbu mezi otcem a dcerou a stává se milostným. Uzavřený svět jedné místnosti, z něhož „není úniku“ – až na okno, jež se příznačně nachází jen pár metrů nad zemí – v němž se dívčina realita prolíná s jejími představami, dotváří nápaditě jednoduchá scénografie Petra Jakšíka. Prostor bytu je v sále vymezen linoleem, které pokrývá podlahu a ve spojených pásech se v jednom bodě zvedá nahoru ke stropu a tvoří tak stěnu místnosti, v níž se nachází okno. Dveře v ní si musí prorazit zvenčí až Oféliina matka – Tereza Richtrová. U ní, podobně jako u dívčina bratra – Ivan Dejmal j.h. (oba členové činohry MDO) – není jasné, zda jde o skutečné postavy, či spíše o výplody Oféliiných představ, snů, prostředky úniku. (Pokračování textu…)