Zpět na výpis článků

Akce zvaná Rumunsko

Text Doroty Maslowské Dva ubohý Rumuni, co mluvěj polsky, který nám letos na Encounter přivezla bulharská univerzita, je vlastně tragikomickou groteskou, začínající jako psychedelická road-movie plná gagů a směšných situací, jež se postupně převrací v absurdní drama plné hrozivých setkání.

Režisérka Desislava Shpatova se podle všeho více zaměřila na významovou rovinu týkající se komunikační vykořeněnosti dnešní společnosti, což dokládá expresivní herectví všech aktérů se silně hyperbolizovanou mimikou. Na scéně se nachází telefonní automaty, vypnutá televize a starý satelit. Kostýmy odkazují na materiální bídu předměstí a popkulturní vlivy. Jednotlivé epizody jsou oddělovány šumem rádia a hudebně-tanečními vložkami herců.

Vše se odehrává v rychlém tempu, které signalizuje naléhavost předváděných situací a psychofyzických rozkladů postav. Na jevišti zaznívá bulharština, angličtina a mnoho dalších komunikačních prostředků. Herci se často vyjadřují jen skřeky, povzdechy a hrdelními expresivními zvuky. Přítomnost dvou hluchých aktérů na jevišti posouvá celé vyznění o úpadku komunikace na jakékoliv úrovni za ještě širší hranice a navozuje další otázky týkající se schopnosti integrace člověka do společnosti.

Všudypřítomná plyšová panda, symbol ohrožených druhů, se stává ekvivalentem pro dívku páchající sebevraždu, která se nedokázala vypořádat se svými problémy a začít normálně žít.


New Bulgarian University TheatreDva ubohý Rumuni, co mluvěj polsky. Režie: Desislava Shpatova. Dramaturgie: Martina Apostolova

Recenze z uvedení 14. 4. 2016 v rámci 26. ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER

 

Foto: archiv festivalu