Fokus: Korea, tanečně-performativní dramaturgická linie Divadelní Flory, byla završena dvěma představeními titulu Complement, jehož tvůrci a performery v jedné osobě jsou Choi Min-sun a Kang Jin-an. V rámci jihokorejských inscenací šlo o první a jediné dílo, jež nevycházelo z archetypálního tématu, nýbrž kladlo důraz na formu a cíleně pracovalo také s prostředky formu odhalujícími a tematizujícími. Jednalo se zejména o kameru a dvě televizní obrazovky umístěné na stranách performativního prostoru tanečníků. Na nich byly prezentovány jak předtočené pohybové sekvence, tak v průběhu představení pořízené záběry.
Koncepce tvůrců tedy vycházela z kontrastu mezi materiálními těly tanečníků v jejich specifické fyzičnosti a medializovanými, odtělesněnými těly virtuálními, které jsme sledovali na obrazovkách. Docházelo k protnutí aktuálně prožívané skutečnosti a reality alternativní, jež byla analogická ve smyslu použité technologie i ve funkci obrazu, jenž tvořil určitou analogii k dění na jevišti a prezentoval nám téměř identické taneční sekvence. Díky tomu jsem si zprvu myslela, že na televizní obrazovce sleduji „live“ přenos jevištní akce a nikoli předtočený záznam. Lze tudíž mluvit o multiplicitě obrazů těl, které jsme většinou mohli vidět hned ve třech verzích. Toto prolínání reálného a virtuálního, toto zastavování, vracení i předjímání času fyzické akce umožňoval i zvolený pohybový slovník. Minimalistická, strojeně působící gesta, na něž bylo možné snadno navázat a která se vyznačovala pravidelným opakováním jednotlivých sekvencí, varírováním a rozvíjením několika pohybových motivů.
Kamera však během představení plnila ještě jednu úlohu, a to funkci „průvodce“, který vybírá těžiště našeho diváckého zájmu. To vše skrze rámování, jež usměrňovalo naši percepci a určovalo nám, co je v které chvíli důležité. Obdobnou funkci ostatně zastával také prostor jeviště a zejména jeho exponovaný střed, který tvořil onen prostor umění. Díky tomuto vyjevení existence „rámu“ nabídli tvůrci divákům další bod k úvahám. Otázku, zda dívku dodávající na jeviště předměty či po celou dobu přítomnou kameramanku vnímat jako součást choreografické kompozice. Zda je integrovat do onoho „umění“, nebo zda se je pokusit ignorovat jako narušující element. Jednalo se o opravdu současné představení současného tance, jež dle mého názoru obstojí také v současném světovém měřítku. Odkrývá relativitu i vztahy reality a medializované zkušenosti, které mají dočinění s mechanismy tance, divadla i současného světa, který se čím dál více přesouvá mimo reálný časoprostor do virtuálního vesmíru.
- CHOI X KANG PROJECT – Complement
- Účinkují: Choi Min-suna, Kang Jin-ana
Psáno z uvedení 18. května 2019 v rámci festivalu Divadelní Flora.
FOTO: archiv Divadelní Flory
