V jednom z posledních festivalových večerů (a nocí) se opět výrazně zvýšila, v posledních dnech poněkud slabší, návštěvnost. Open stan ještě kolem půl druhé v noci žil hlasitou hudbou. A ani přes den nebyl nedostatek diváků.
Oběť. Inscenace volně inspirovaná životem Josefa Mengeleho, doktora, člena jednotek SS, který prováděl v Osvětimi pokusy na svých pacientech. Projekt Divadla Continuo v režii Pavla Štourače je monodramatem tematizující otázky zla a moci, kterou přináší. Před vstupem do sálu Studia Besedy, kde se dnešní představení odehrálo, stála postava v masce a rozdávala palubní jízdenky, bez kterých nebylo možné vstoupit. Pochopila jsem tedy, že se nacházím v odbavovací místnosti? Nebo přímo na palubě zámořského parníku? Je to vlastně jedno, každopádně cílem je dostat se do Ameriky. Přichází sympatický nesmělý muž (hraje Ivan Jurečka) a sedá si na jediné volné místo. Zdá se být trochu nervózní. Navazuje kontakt s ostatními cestujícími (diváky) a rozdává vlašské ořechy. Číslo 120 je na řadě. Jde o číslo právě tohoto mladíka, který je následně podroben výslechu. A najednou už není tak sympatický. Začínají se odkrývat stinné stránky z jeho minulosti. Jenže je obětí anebo katem?!
Po zhlédnutí Oběti bylo třeba trochu odlehčit atmosféru. Moje další kroky tedy vedly do Um stanu na, v rámci festivalu, již několikáté představení Švédovaných filmů umělecké skupiny UMSKUP. Princip inscenace je jednoduchý. Diváci si na začátku zvolí nějaký film. Jediným omezujícím kritériem při výběru je pravidlo, že musí jít o film známý většině publika a hlavně hercům, kteří v následujících cca 40 minutách film před zraky diváků znovu natočí. V minulých dnech takto zrealizovali například Titanik, dnes plnili zadaní předvést všech sedm dílů Harryho Pottera. Kdyby si z nich vzal David Yates příklad nemusel by býval sedmý díl dělit na dvě části. Vlastně byl by hotov za 10 minut.
Na sklonku dne jsem s vypětím všech posledních intelektuálních sil navštívila v Komeniu představení Caligula experiment, které nakonec bylo velice příjemným překvapením. V programu se píše, že jde o scénickou črtu na základě hry Alberta Camuse nazkoušenou za pouhých dvanáct hodin. Pokud je to pravda, tak to klobouk dolů před OLDstars o. s. Herecký výkon Jana Batťka v roli šíleného císaře patří v rámci Open Airu rozhodně k tomu nejlepšímu, co bylo k vidění. A ani ostatní herci se nenechali zahanbit. Někdy se i náhodná volba vyplatí.
Použité foto: archiv divadla Continuo
