S prvním srpnem byl na pardubickém zámku zahájen třetí ročník open air festivalu Pernštejn(L)ove, jehož tematikou je láska ve všech svých podobách. Hlavní program nabídl sedm divadelních představení, doprovodný pak řadu hudebních vystoupení i půlnoční divadlo.
Letošní rok se nese ve znamení připomínek „osmičkových let“, která ovlivnila naše soudobé dějiny. A právě první účinkující soubor SDO Alois Jirásek z Úpice se ve středu představil s Prodanou nevěstou, jejíž inscenaci přímo věnoval 100. výročí založení samostatného Československého státu. K národnostní tematice neodkazuje pouze samotnou zvolenou operou, ale také barevným řešením. V provedení krojů i na pentlích zdobících kolotočovou konstrukci (která je středobodem inscenace podobně jako ve známé Kroftově inscenaci z 80. let) se opakují barvy trikolory. Inscenovat operu není v amatérských souborech běžnou volbou, zvláště z hlediska náročnosti nastudování a vysokých pěveckých požadavků. Souboru z Úpice se však podařilo vytvořit inscenaci na obdivuhodné úrovni, která stojí za zhlédnutí.
Čtvrteční program zahájilo hradecké Divadlo Jesličky Josefa Tejkla představením Bůh masakru. Původní text Yasminy Rezy nabízí téma vztahů mezi manželi, které jsou často determinovány činy dětí. Dva páry se sejdou, aby vyřešily bitku svých potomků, což se stává katalyzátorem vzájemných výčitek i napadání se. Nezáleží na tom, zda je člověk dospělý, tendence vypořádávat se s nesouhlasem násilím zjevně působí na obou stranách. To vše v zaobaleno v inteligentním humoru. V režii a úpravě Josefa Jana Kopeckého došlo k četným aktualizacím, přenesení reálií do Čech, přidání mnoha replik, čímž se z Boha masakru stala komedie, jejímž hlavním (a často jediným) záměrem je diváka rozesmát.
Večerní představení druhého festivalového dne zajistilo olomoucké Divadlo Tramtarie, které přivezlo autorskou komedii Vladislava Kracíka Po stopách něžného muže. Ta rozehrává rozdílné milostné vztahy tří mužů, jejichž příběhy se proplétají, a vytváří tak mozaiku nabízející množství situačního humoru. Za zmínku stojí skvělá scénografie Adély Szturc umožňující variabilitu prostoru, který je plovárnou a zároveň se každá část snadno proměňuje v byt či restauraci. Není divu, že si představení mezi pardubickým publikem vysloužilo dlouhotrvající aplaus i výbuchy smíchu v jeho průběhu ‒ Po stopách něžného muže je inteligentní komedií, která nesází pouze na reprodukované vtipy, ale funkčně rozehrává jednotlivé situace. [Recenze z představení Po stopách něžného muže z roku 2017 k přečtení zde.]
FOTO: archiv Pernštejn(l)ove
