Zpět na výpis článků

Někdo mě sleduje!

Christian Lollike, jenž je označován jako enfant terrible ‒ známé jsou jeho výběry kontroverzních témat (např. dramatizace Breivikova Manifestu 2083), není v České republice právě nejuváděnějším autorem. Prozatím se dočkal jen několika málo nastudování, a to ještě pouze ve formě scénických čtení či jednorázového uvedení na Noci divadel. To změnilo roku 2017 Národní divadlo moravskoslezské, které v režii Josefa Kamarčíka uvedlo Lollikeho hru Obyčejný život neboli Tělo a bitevní pole.

V jeho nastudování došlo k přidání úvodní scény, jež diváky přímo konfrontuje s tématem fake news a zároveň přibližuje text českým, potažmo v našem případě olomouckým reáliím. Právě téma absence snahy ověřovat informace a jejich bezduché konzumování, ale i všeobecný pocit pronásledování a sledování se stává středobodem celé inscenace a je znovu a znovu nastolováno v různých variacích.

Žena se ocitá v útulně zařízeném pokoji se dvěma svými přáteli a s neodbytnou myšlenkou, že je pronásledována. Kým, čím? Odpovědí je jí nabídnuto přehršle: expřítelem, kamerovým systémem, moderátory reality show či tajemnou INTRASTASI, orgánem apelujícím na přání žít dobře a úspěšně. Všechny tyto možnosti jsou následně postupně rozehrávány, zavrhovány a opět přibližovány, a tvoří tak tematický rámec strachu a paranoie. Třetí rovinu poté tvoří light designem oddělený vztah ženy k manželovi, její snaha nezklamat, touha po dokonalosti. Dokonalosti, které chce dosáhnout, ačkoliv ji po ní nikdo v okolí nežádá, sama si pod domnělým dohledem okolí stanovuje vyšší a vyšší standardy. S nemožností jejich naplnění se ale nakonec rozpadá nejen její život a vztahy, ale i scénický prostor, jenž je v závěru pomocí dutých taburetů modifikován ve vypolstrovanou místnost, v níž je žena uvězněna.

Hercům se pod Kamarčíkovým vedením podařilo vytvořit inscenaci, která obzvláště v komorním prostoru působí tísnivým dojmem, a to i přes to, že vytváří jednu komickou scénu za druhou. Způsobuje divákům nutkání rozhlédnout se kolem sebe, zda oni sami nejsou někým nebo něčím sledováni.


  • NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉObyčejný život neboli Tělo a bitevní pole
  • Autor: Christian Lollike
  • Překlad: Lada Halounová
  • Režie: Josef Kačmarčík
  • Dramaturgie: Sylvie Rubenová
  • Scéna a kostýmy: Mariana Kuchařová
  • Výběr hudby: Josef Kačmarčík, Sylvie Rubenová
  • Inspice: Věra Kryšková
  • Hrají: Petra Lorencová, Jiří Sedláček, David Janošek

Premiéra 17. listopadu 2017, recenze psána z uvedení 14. dubna 2018 v Divadle hudby Olomouc.

FOTO: archiv Národního divadla moravskoslezského