V rámci festivalu Divadelní svět Brno vystoupilo mimo jiné i Slovácké divadlo se svým představením Přes ploty. Inscenace je založená na reálné emailové konverzaci sociologa a dokumentaristy Fedora Gála a mladého „národního socialisty“ Matěje, pro divadlo ji upravil Martin Kubran a Michal Skočovský.
A touto konverzací jsme my, diváci, provázeni herci. Máme možnost sledovat jemné nuance a změny ve vztahu protagonistů a přirovnávat je ke svým zkušenostem. Stylizace, kterou tvůrci inscenace zvolili, nás k tomu jemně navádí. Nejprve vidíme Fedora poslechnout si dopis, který by každý inteligent v mžiku odsunul (Koho zajímají názory nějakého nácka?) a odpovědět na něj. Jeden z herců přednáší svůj monolog, pak druhý. Poté si ale všimneme ‒ Matěje hraje více herců, muži i ženy. Je to proto, že neznáme jeho identitu, že je to pro nás „muž bez tváře“? Nebo proto, že představuje většinu, nespokojenou a zmatenou tím, kam se naše „evropská civilizace“ ubírá? Otázky v hlavě provází jedna druhou, konverzace nabývá dramatičnosti, jsou nastolovány stále nové a nové otázky, až se v nich divák téměř ztrácí.
Zároveň oba protagonisté prochází změnou. Jak se více a více poznávají, i herci stále více interagují. Také jeviště, dříve rozdělené na dvě části ‒ neosobní prostor konferenčního stolu Fedora a „obývák“ Matěje, se stává jedním a je na něj pokládáno více a více osobních věcí, protože kromě názorových střetů o životě a civilizaci, si naši protagonisté povídají o rodině, víně, cigaretách. Víme, že každý z nich se pohybuje v jiném sociálním prostředí (proto také název Přes ploty), v průběhu let však protagonisté zjišťují, že to vzájemné konverzaci nevadí, ba naopak, i když je plná střetů i urážek, nechybí jí ani alespoň částečné porozumění a určitý respekt. Přesto je konání herců v jistém smyslu provokativní ‒ například rozfoukání popela při opětovné zmínce o židech. Vše, co je jen naznačeno, je na jevišti explicitně zobrazeno či interpretováno, a to činí představení nesmírně živým.
Ona celá inscenace je vlastně o nás všech. Existují otázky, na které prostě neumíme odpovědět. A existují názory a situace lidí, které nechápeme a nikdy je chápat nebudeme. Je jednoduché zůstávat ve své „bublině“ a na věci mimo naše chápání nereagovat, vysmát se jim nebo je urazit. Jak že to říkal Voltaire? „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat.“ Co ovšem Fedor Gál dává svým chováním najevo a co divákům dále inscenace předává, je důležitý dodatek: „Ale já vás i vyslechnu, nemusím vám porozumět, ale odpovědět, to ano.“
- SLOVÁCKÉ DIVADLO ‒ Přes ploty
- Autor: Fedor Gál, Matěj
- Překlad: Miroslav Zelinský
- Adaptace: Martin Kubran, Michal Skočovský
- Režie a scéna: Michal Skočovský
- Dramaturgie: Markéta Špetíková
- Kostýmy: Kateřina Doleželová
- Hudba: Ondřej Švandrlík
- Světla: Kamil Nevřiva
- Hrají: Petr Čagánek, Monika Horká, Pavel Hromádka, Martin Hudec, David Macháček, Pavel Majkus, Barbora Nesvadbová, Petra Staňková, Jaroslava Tihelková
Premiéra 6. ledna 2018, recenze psána z uvedení 25. května 2018 v rámci festivalu Divadelní svět Brno.
