Baletní soubor Moravského divadla Olomouc uvedl Shakespearovu tragédii Othello na hudbu gruzínského skladatele Alexeje Davidoviče Mačavarianiho. Šéf souboru Robert Balogh se z nejasných důvodů rozhodl pokračovat v uvádění shakespearovských látek až rok po celorepublikových i celosvětových oslavách 400. výročí smrti tohoto velkého dramatika. Po Othellovi uvede soubor baletní verzi Zkrocení zlé ženy, která bude premiérována na začátku příští sezony, přičemž choreografem i režisérem obou titulů je právě Robert Balogh.
Balet začíná až v okamžiku, kdy se Othello vrací z vítězné bitvy, což dílu rozhodně prospělo, jinak se však po dramaturgické a režijní stránce jedná o práci nevyváženou. Chybělo zde viditelné rozhodnutí pro jednotné pojetí a výklad Shakespearova díla. Chvílemi šlo pozorovat snahy o hlubinnou sondu do niterných konfliktů jednotlivých charakterů, jindy se pozornost zaměřila na vnější spory a machinace, což s sebou přineslo zbytečně mnoho vedlejších postav. Divákům byl prezentován i benátský dvůr, kam byly zasazeny tance národů, jež pouze ubíraly prostor potřebný k vykreslení motivací ústředních postav.
Celý balet je postaven s důrazem na realistickou popisnost, která v tak stylizovaném žánru působila velmi nemístně a cizorodě. Povrchní lpění na bezvýznamných detailech a prvky zastaralého iluzivního inscenačního stylu se snoubily s vágní choreografií, která téměř znemožňovala jakýkoli příběh či emoci relevantním způsobem sdělovat. Samotné tvůrce podezírám z toho, že se pro inscenování Othella rozhodli hlavně kvůli přítomnosti Damaniho Williamse, tanečníka tmavé pleti, v souboru, což lze vysledovat i v zoufalé snaze učinit mouřenína z Iva Jambora, jenž se s Williamsem v roli Othella alternuje.
Robert Balog ani dramaturg Tomáš Lehotský zjevně nedokázali v hlubokém dramatu přečíst více než explicitní významy, kterých se navíc křečovitě drží. Othello je mouřenín a svou ženu uškrtí, Desdemona musí ztratit kapesníček, Jago je lstivý. Tento deskriptivní přístup vyvrcholil scénou, kdy Jago, natočen diagonálně od diváků, zachytil letící oštěp a zabodl si jej do boku, čímž byl Othellem definitivně probodnut. Scénografie se rovněž nevymykala iluzivní tradici v podobě dominující malované kulisové dekorace dvou proti sobě stojících domů. Kostýmy se nesly v historickém duchu, přičemž sám Othello se na konci baletu pohyboval v bílé bederní roušce, což dalo vyniknout jeho vypracovanému tělu.
Hudba, především svou dynamikou, nepodporovala dění na scéně, celou choreografii svými výraznými akcenty svazovala a v baletu tak téměř absentovala gradace. Na tom má svůj podíl samozřejmě i složka režijní a choreografická, jež byla přehnaně popisná a pracovala s neoklasickou taneční technikou, ale spíše než ucelenou pohybovou estetiku a formu stylizace pohybu jsme mohli vidět jeho znatelnou diferenciaci. V mnoha částech, nejčastěji při pas de deux, se sólisté museli kroutit ve variacích připomínajících spíše současný tanec, ale ve chvílích, kdy postavy prožívaly vnitřní boj, přišly na řadu skoky a pirouettes podléhající klasické baletní formě, která větší prožitek a výpověď tanečníků determinuje. Nejdominantnějšími částmi baletu jsou bezesporu duety Othella s Jagem, kterým byla věnována velká pozornost, ale jejich výsledný efekt působil kvůli zvedačkám a kroutivým pohybům homosexuálním dojmem.
I přesto však lze technický výkon sólistů, především Damaniho Campbella Williamse v roli Othella a Emily Smith představující Desdemonu, považovat za zdařilý. Právě Emily Smith dokázala díky své technické připravenosti zatančit sólové party i náročná pas de deux, která se skládala v největší míře ze složitých zvedaček, se samozřejmostí a až nadpozemskou lehkostí.
Robert Balogh zjevně nemá nad svou prací kritický nadhled a Othello dokazuje, že jeho tvůrčí, především pohybová, inspirace je vyčerpaná. Doufám, že Cena Thálie, jíž obdržela Yui Kyotani za balet Don Quijote, který v Olomouci nastudovala Hana Vláčilová, podnítí Roberta Balogha k větší otevřenosti vůči jiným choreografům, protože jen skrze jiné tvůrce a pedagogy se může úroveň repertoáru i technická vybavenost tanečníků zvyšovat.
- MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC – Othello
- Hudba: Alexej Davidovič Mačavariani
- Libreto: Robert Balogh
- Choreografie a režie: Robert Balogh
- Asistenti choreografie: Dana Krajevskaja, Jelena Iliina
- Dramaturgie: Tomáš Lehotský
- Hudební nastudování: Petr Šumník
- Dirigent: Petr Šumník Miloslav Oswald
- Scéna: Eduard Přikryl
- Kostýmy: Roman Šolc
- Hráli: Damani Campbell Williams, Emily-Joy Smith, Paul Oliver, Antonín Blahuta, Dmitrij Savakov, Rachel Hickey, Kateřina Iranová, Vadim Tsepelev
Premiéry 7. a 8. dubna 2017 v Moravském divadle Olomouc, recenze psána z II. premiéry 8. dubna.
