Zpět na výpis článků

Naše „šumperské“ městečko

Thornton Wilder napsal hru Naše městečko v roce 1938, kdy se svět vzpamatovával z první světové války a tušil další, ještě hrůznější celosvětový konflikt. Jak již samotný titul odkazuje, hlavním cílem textu je poskytnout divákovi vhled do všednodenního života obyčejného maloměsta a poukázat na krásu okamžiku a umění vážit si každé chvíle se svými blízkými.

V záplavě zběsilých komedií letošní sezony je inscenace režiséra Zdeňka Černína příjemnou změnou. Na prázdné scéně, kde jsou rozestavěné pouze staré židle, se objevuje asistent režie (Jan Kroneisl), který diváka provází celou inscenací. Na jevišti působí jako inspicient, komunikuje s diváky i herci, komentuje celé dění. Jeho projev je civilní, přirozený, bez známek patosu, ke kterému může silně nostalgický a sentimentální text snadno sklouznout.

Divák sleduje poklidný stereotypní život obyčejných lidí. Setká se se dvěma obyčejnými rodinami Gibbsovými a Webbovými, mlékařem, pošťákem, strážníkem i varhaníkem. Zpestřením je postava profesora Wilarda (Olga Kaštická), která svým komediálním výstupem, prezentujícím akademickou studii o poměrech na typickém maloměstě, na chvíli sice pozastaví děj, ale zároveň dynamizuje tempo představení. Za zmínku stojí i postava Emily (Karolína Hýsková, alternace Lucie Šmejkalová), která za svůj výkon získala ocenění divácké poroty na domácím Festivalu Miloše Movnara. Její Emily vzbuzuje sympatie a nenásilně zdůrazňuje hořkost z uspěchanosti života.

Třetí akt má klíčovou roli ve vyznění celé hry. Postupně je odkrýván tragický příběh Emily a George (Patrik Francl). Dívka zemře při porodu a na jeden den se vrátí mezi živé, aby se ještě naposledy viděla se svými blízkými. Rytmus inscenace se však moc nezmění a kontrast mezi světem živých a mrtvých není úplně čitelný, čímž inscenace ztrácí na výraznosti.

Atmosféru decentně doplňuje hudba Miloše Štědroně, jejíž minimalismus je využit hlavně v komediálních pasážích. V nostalgickém závěru zase dokresluje tíživost situace.

Naše městečko lze považovat za nejlepší hru, kterou v této sezoně soubor nastudoval, jen škoda, že se po čtyřech měsících stahuje z repertoáru kvůli nízké divácké návštěvnosti. Snad se podaří Divadlu Šumperk do budoucna vychovat si své diváky tak, aby mohli uvádět i jiné tituly než třeskuté komedie.

 

Divadlo ŠumperkNaše městečko. Režie: Zdeněk Černín. Scéna a kostýmy: Zdeněk Černín. Hudba: David Ritter, Miloš Štědroň.

Premiéra 19. prosince 2015, psáno z reprízy 22. dubna 2016 v rámci Festivalu Miloše Movnara.

 

Foto: Petr Veselý

Poslední články autora