Liberecké Divadlo Františka Xavera Šaldy se po dvou letech loučí s operou Čarostřelec od Carla Marii von Webera. Poslední možnost zhlédnout ono představení mají diváci 23. února.
Vůbec první premiéra hororové opery (v originále Der Freischütz), proběhla 18. června 1821 v Berlíně. Do českých zemí se dostala již za šest měsíců, kdy měla premiéru v Praze ve Stavovském divadle. S českou krajinou je spojen také děj opery, jenž se odehrává na Šumavě, časově kolem roku 1650. Důvodem českého prostředí je Weberova inspirace skutečnou událostí – procesu, jenž se konal roku 1710 v Domažlicích, kdy byl obžalován písař z čarodějnictví. Dodnes se tato opera těší velké popularitě a to nejenom v Německu.
Přesto, že k nám opera dorazila již téměř před dvěmi stoletími, může se liberecké divadlo pyšnit vůbec prvním uvedením Berliozovy verze Čarostřelce v České republice. Hector Berlioz byl francouzský skladatel, který dílo samotného Webera velmi obdivoval. Pařížská Opera ovšem nechtěla Čarostřelce uvést, a to z důvodu mluvené prózy, která zde nahrazuje zpívané recitativy, což bylo pro přísné konvence klasické Opery nepřípustné. Berlioz tedy společně s Weberem dokomponoval recitativy ve francouzštině. Po jejich teprve nedávném překladu do němčiny se tedy vedení divadla rozhodlo tuto verzi zrealizovat na naší půdě a to pod rukama rakouského režiséra Wernera Pichlera, kterého se z důvodu německé klasiky rozhodli pozvat ředitel divadla Martin Otava a šéf opery Martin Doubravský. Pichler posbíral režisérské zkušenosti nejen na své půdě, ale i v Německu, Švýcarsku i jiných evropských zemích.
Operní soubor je již výhradně „šaldovský“, což jen potvrzuje dirigent František Babický i sólisté vystupující v Čarostřelci, mezi které patří např.: Jiří Kubík či Věra Poláchová. Poprvé divákům zapěli v roce 2012, konkrétně 12. února, naposledy tak učinili 23. února v 16 hodin.
Režie: Werner Pichler. Sbormistr: Martin Veselý. Scéna a kostýmy: Klaus Hellenstein. Dirigent: František Babický.
Derniéra: 23. února 2014 v Divadle Františka Xavera Šaldy v 16 hodin.
Foto: Karel Kubát
