V šedesátých letech americký filmař Mel Brooks (slavný pro své komedie, jako jsou například Ohnivá sedla, Vesmírná tělesa nebo Bláznivý příběh Robina Hooda) natočil film Producenti, který si dělá legraci ze zábavního průmyslu na Broadwayi. O čtyřicet let později ho Mel Brooks s pomocí Thomase Meehana a Glena Kellyho zadaptoval na broadwayský muzikál, jenž dodnes drží rekord muzikálu s nejvyšším počtem cen Tony. V roce 2005 (opět) Mel Brooks natočil také muzikálový film na základě broadwayské inscenace Producentů.
Muzikál Producenti, zde v režii vedoucí muzikálové sekce Gabriely Petrákové, dramaturgii Tomáše Novotného a překladu Adama Nováka, je nyní uveden v České republice teprve potřetí – po inscenacích v Hudebním divadle Karlín a v Divadle Josefa Kajetána Tyla.
Děj se odehrává na přelomu 50. a 60. let v New Yorku, kde se náhodou setkají broadwayský producent za zenitem Max Bialystock (Tomáš Savka) a neurotický účetní Leo Bloom (Radek Melša), kteří přijdou na to, jak by se dalo vydělat více peněz za propadlou inscenaci než za hit. Společně pak začnou dávat dohromady tu nejhorší inscenaci, jakou kdy Broadway viděla, aby z ní každý z nich vydělal milion dolarů. Jako text vyberou tematicky i morálně šokující muzikál oslavující Adolfa Hitlera z pera nacisty, jenž se po válce schovává v New Yorku (Roman Harok), a ke spolupráci osloví režiséra v podání Juraje Čiernika, který představuje snad všechny stereotypy o gay mužích, co vás napadnou. Po hudební stránce muzikál napodobuje zvuk muzikálů doby, v níž se děj odehrává (dá se porovnat například s West Side Story, My Fair Lady nebo Za zvuků hudby).
Komediální tón o nacismu vždy představuje jisté dilema. Na jedné straně je zde nacismus zesměšňován, ale na druhé straně existuje také nebezpečí v zobrazování nacistů jen jako neschopných maniaků. V očích publika pak může jejich hrozba ztrácet na síle. Ale to jsou obavy oprávněné snad jen u nepoučeného publika. Melu Brooksovi tento přístup vyčítat nemůžeme. Sám byl židovského původu a bojoval ve druhé světové válce. Divákovi s uvedením do kontextu podává pomocnou ruku i program, který obsahuje esej od Kirsten Fermaglich Producenti Mela Brookse: Průřez Americkou židovskou kulturou v komediích 1967–2007. Sekretářka našich producentů Ulla (Michaela Horká) je švédského původu a byť spadá do charakterového typu jednoduché atraktivní blondýny, který může být považován za nevděčnou úlohu, Michaela Horká jí dodává na šarmu i hloubce. Jediným důvodem, proč by někdo mohl tuto dívku považovat za hloupoučkou naivku, pak zůstávají její jazykové limity související s imigrantským původem.
Kostýmy Marty Roszkopfové jsou viditelně zasazeny do období 50. let a jejich plusem je bezesporu to, že se nesnaží kopírovat film. Menším zklamáním jsou kostýmy broadwayských sboristek, které jsou méně nápadité než v Karlíně nebo v Divadle J. K. Tyla. To obzvláště platí u čísla Hitler je úsvit, kde jsou oblečeny sice líbivě, ale bez tematického odůvodnění.
Středobodem scénografie je bílé podsvícené schodiště, jež se za pomoci výměny kulis a dekoru mění na různá prostředí. Scéna Ondřeje Zicha nabízí také několik obzvláště efektních prvků, jako například klec s loutkami nacistických holubů, které vytvořil David Velčovský, či obrovské zlaté sochy slonů v domě režiséra Rogera.
Muzikál Producenti je poměrně věrnou adaptací filmu z roku 1968 a projevuje se to na něm dobrými i špatnými způsoby. Je to ten druh komedie, kde padá jeden vtip za druhým. Mnoho z nich je výborných, ale velká část z nich je bohužel misogynní, homofobní nebo abelistická a já bych si moc přála, aby byly napsány z jiného úhlu. Neříkám, že ženy, queer lidé nebo lidé s postižením nemohou být předmětem humoru, ale že vtipy v Producentech jsou napsány z viditelně privilegované pozice, což kazí jinak příjemný zážitek z představení. Nacistické téma v tomto muzikálu slouží hlavně k nastavení zrcadla společnosti a ukázce toho, že chamtiví producenti typu Max Bialystock se neštítí ničeho, pokud jsou přesvědčeni, že jim to vynese peníze. Další efekt přítomnosti postavy Adolfa Hitlera způsobuje, že Producenti jsou bláznivá komedie balancující na hranici dobrého vkusu, v níž je humor z velké části generován z překvapení a šoku. A co je absurdnějšího než Hitler ve veselém hudebním čísle s růžovými třpytkami?
- DIVADLO JIŘÍHO MYRONA – Producenti
- Scénář a libreto: Mel Brooks, Thomas Meehan
- Hudba: Glen Kelly
- Překlad a české texty písní: Adam Novák
- Režie: Gabriela Petráková
- Choreografie: Ladislav Cmorej
- Hudební nastudování: Jakub Žídek
- Scéna: Ondřej Zicha
- Loutky: David Velčovský
- Kostýmy: Marta Roszkopfová
- Dramaturgie: Tomáš Novotný
- Obsazení: Tomáš Savka, Radek Melša, Michaela Horká, Roman Harok, Juraj Čiernik, Laco Hudec Šubrt, Libor Olma, Rudolf Medňanský, Pavel Liška, Petr Miller, Jan Drahovzal, Peter Svetlík, Dagmar Mimrová, Michaela Kadlecová, Dario Bilić
Psáno z premiéry 27. října 2022 v Divadle Jiřího Myrona.
FOTO: Martin Popelář
