Franz Kafka je autorem, který směřuje k melancholičnosti. Expresivní metafory, temná panoramata a depresivní životní příběhy jeho postav prezentují Kafku především jako pesimistickou personu, jež se po rozčarování z okolního světa schovává do své vlastní temné bubliny. Jednoho dne se ještě jako velice mladý genius rozhodne, že vytvoří svůj vlastní svět – neméně absurdní a deprimující, zato mnohem kouzelnější a přitažlivější svou brilantní ironií, hlubokou tajemností a formou připomínající ponuré pohádky pro dospělé.
V inscenaci Jana Nebeského Malý stvořitel / Der Kleine Fratz na základě textu Egona Tobiáše, uvedené divadelním spolkem JEDL, se v roli Kafky představuje Karel Dobrý. Ten spisovatele zobrazuje jako člověka nejen melancholického a uzavřeného, ale také citlivého a ironického, což je zdůrazňováno prací s gesty a mimikou. Jednoduchým a těsným bílým oděním je zvýrazněna drobná postava, kterou si spisovatel zachoval po celý svůj život. Kafkovi rodiče Hermann (Martin Dohnal) a Julie (Lucie Trmíková) neustálými komentáři plnými neporozumění zvětšují distanci mezi sebou a synem. Povrchními vyjádřeními a činy dávají najevo, že se příliš nesnaží najít ani skutečné významy promluv, ani Franze samotného. Ad absurdum je toto dotaženo v okamžiku, kdy rodiče už třetí měsíc malého Franze marně hledají, zatímco on je ve skutečnosti celou dobu doma.
Kafkův charakter, jeho cítění a nazírání sebe sama jsou v inscenaci velice přesně vyjádřeny scénograficky. Inscenace je site-specific projektem, který byl vytvořen pro nedivadelní prostor domu U Minuty na Staroměstském náměstí v Praze, kde Kafka žil sedm let se svou rodinou. Naopak v Olomouci bylo představení uvedeno v Mozarteu s klasickým divadelním rozložením, čímž byl divák připraven o specifickou atmosféru.
Kafkova povaha je vyjádřena ve scénických detailech: Franzův „pokojíček“ tvoří hranatý dřevěný rám s malou židlí uvnitř, na stejný způsob je vytvořena i postel, přikrytá poloprůhledným závěsem. Vše má jeden společný rys – dvanáctiletý Franz se do nich sotva vleze. Touha se schovat a mít alespoň maličký vlastní svět je silnější než způsobený diskomfort. Tento scénografický trik může také naznačovat to, že Franz Kafka byl na svůj věk duševně až příliš vyspělý.
Zatímco Franze oblékla Petra Vlachynská do bílého sportovního úboru, ostatní postavy vystřídají v průběhu představení několik výrazných a třpytivých kostýmů. Max Brod se například objevuje ve zlatém oblečení, což může odkazovat na jeho brzký spisovatelský úspěch (na rozdíl od Franze Kafky). Lucie Trmíková, hrající veškeré ženské postavy – Franzovou matku, ale také nevěstu, během představení vymění svůj župan a žabky za několik dalších výrazně provokativních outfitů a boty s podpatky. Kostýmy zdůrazňují životní styl postav a do určité míry také jejich omezené zájmy – například zaneprázdněnost i nezájem Kafkových rodičů o umění – a též Kafkův vztah k nim, respektive pohled jeho očima. Vytváří se tímto zřetelný vizuální protiklad: bílé oblečení Franze reflexující jeho zaměřenost na vnitřní svět versus výrazné stylové oděvy ostatních postav odrážející naopak důraz na zevnějšek. Kostýmy se tak stávají výrazným prostředkem zdůrazňujícím povahy postav a jejich kýčovitost.
Inscenace je experimentálním vstupem do Kafkovy reality. Zároveň ale zvolená forma koláže z vybraných vzpomínek, dopisů a děl spisovatele klade na diváka nárok znát umělecký a životní kontext Kafky, neboť jeho neznalost může způsobit pocit dezorientace. Malý stvořitel / Der kleine Fratz tak bude patrně přínosnější pro vážně zaujatého a lépe se orientujícího diváka. Avšak nutnou podmínkou to není: právě experimentální forma inscenace otevírá prostor fantazii a plejádě možností pro interpretaci jejích složek. Divákům stačí mít alespoň základní znalosti o spisovateli, aby si byli schopni vytvořit představu o životě a okolním světě Franze Kafky.
- JEDL – Malý stvořitel / Der Kleine Fratz
- Režie: Jan Nebeský
- Autor: Egon Tobiáš
- Kostýmy: Petra Vlachynská
- Účinkují: Karel Dobrý, Lucie Trmíková, Martin Dohnal
- Premiéra 22. června 2020 ve Skautském Institutu v Praze, psáno z uvedení dne 17. října 2021 v rámci festivalu Divadelní Flora.
FOTO: Facebook Divadelní Flory
