Olomoucké Divadlo na cucky uvedlo v březnu na svůj repertoár autorskou inscenaci ze světa teenagerů s titulem Jsem do tebe.
Jedná se o první inscenaci, která vznikla přímo pro nové prostory Divadla na cucky, a také o inscenaci tematicky zcela jedinečnou a originální. Podobné téma bychom v ostatních olomouckých divadlech hledali velmi těžko. Autorka textu a režisérka Silvia Vollmannová se nejvíce zabývá tématem vztahů mužů a žen, které do divadel přiláká hlavně mladší a dospívající publikum. V roce 2015 měla premiéru její inscenace rovněž o životě teenagerů Můj BF a v roce 2016 inscenace MATE o kamarádství dvou univerzitních studentů.
Jsem do tebe je bláznivý příběh tří dvojic, které se po letech potkávají na sociálních sítích. Chodili spolu do školy, do tanečních, bydleli na stejném sídlišti nebo jezdili na stejný tábor. Během tohoto období zažívají trapné chvíle, které si nejspíš zažil každý z nás. Konverzace jsou promítány na velkou plochu na zdi v zadní části jeviště. Vtipy a narážky, které jsou v inscenaci obsaženy se sice mohou zdát občas laciné a ne zrovna povedené, ale publikum se přesto neustále směje a reaguje.
Dagmar Kopečková a Tomáš Žilinský ztvárňují hlavní postavy ‒ dvojice, kterými jsou Petr a Jana, Honza a Andrea a Martin se Simonou. Vystupují zde i vedlejší postavy, které rovněž obstarávají pouze tito dva herci, kteří střídají role. To je pro tuto inscenaci výrazný handicap, protože jsou diváci zmatení, neví, co se přesně v příběhu odehrává nebo která dvojice si zrovna píše. Zároveň by ale více herců na scéně narušilo atmosféru celé inscenace. Tak často jako se mění postavy, se také mění místo děje. Zároveň se zde prolínají události z minulosti s internetovými konverzacemi v přítomnosti. Pro orientaci v příběhu je výhodou, že každá dvojice má barevně rozlišené přívěsky s houbičkami, které herci pokaždé střídají. Jana a Petr ‒ červená, Simona a Martin – zelená, Andrea a Honza – modrá. Tyto houbičky představují mobily. Herci zvládají své role střídat bez problému, zároveň si sami stíhají měnit scénu a často reagují na diváky a hrají i mimo jeviště.
Velké plus představuje scéna, která se dá jednoduše měnit pomocí zavěšených židlí a lavic. Jeviště je velmi prostorné a rekvizity nezabírají tolik místa, takže herci nejsou pohybově omezeni. Rekvizity jsou herci různě přemísťovány a přestavovány, ale stále zavěšeny. Jednoduchá a flexibilní scénografie umožňuje rychlou přeměnu dějiště. Jednou jsme na táboře, na kolotoči, ve škole, jindy zase v tanečních nebo na bazéně. Můžeme sledovat i nevšední práci s rekvizitami, jež si herci na židle a lavice pomocí jednoduchých nákresů křídou sami namalují a posléze tak fyzicky zhmotní.
Oba herci jsou oblečeni celí v černém. Toto oblečení barevně ladí k tmavé scéně a umožňuje, aby vynikly barvy, které herci střídají. Tímto způsobem vynikne i barevné nasvícení, které mění různé odstíny od bílé až po růžovou. Často se světla bodově zaměřují jednotlivě na herce, aby fungoval princip filmového střihu.
Závěrem inscenace se jedna z dvojic setkává a sedá si do hlediště. Bohužel asi ne každý z diváků zvládne zachytit, která dvojice se vlastně nakonec opět setkala. Navzdory těmto menším nedokonalostem bude divák z představení odcházet určitě s dobrou a odlehčenou náladou, a dokonce si třeba i vybaví svá teenagerská léta.
- DIVADLO NA CUCKY – Jsem do tebe
- Autor: Silvia Vollmannová a kol.
- Režie: Silvia Vollmannová
- Výprava: Dáša Krištofovičová
- Hudba: Václav Hruška a Roman Vičík
- Světelný design: Václav Hruška
- Hrají: Dagmar Kopečková a Tomáš Žilinský
Premiéra 17. března 2018, recenze psána z reprízy 19. března 2018.
FOTO: archiv Divadla na cucky
