Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the acf domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the email-encoder-bundle domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121
4+4 dny v pohybu: Middle-sex – inspirováno knihou i životem – Divábáze
Zpět na výpis článků

4+4 dny v pohybu: Middle-sex – inspirováno knihou i životem

V rámci 23. ročníku mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu, který probíhal od 5. do 13. října 2018, byla mezi prvními produkcemi uvedena divadelní performance MDLSX italského souboru Motus. Představení proběhla 5. a 6. října v Divadle Archa, kde diváky připoutala k sedadlům po dobu hodiny a půl jedna jediná herečka Silvia Calderoni.

Označení one (wo)man show – jak stojí v anotaci – v sobě obsahuje hlavní téma i poselství díla. Jednoho jediného lidského jedince, který svou energií, svým mistrovstvím a spolu se svými zmnoženými mediálními obrazy vypráví příběh prostřednictvím svého těla, na těle a v neposlední řadě o těle. Akcentuje destabilizaci genderu i pohlaví, umisťuje nás někam „doprostřed“, konfrontuje nás s androgynností a ocitáme se uvnitř show plné hudby, světel, syntézy DJ/VJ formátu a rockového koncertu. Blyštivou výraznou estetikou i elektronikou disponuje již scénografie – stříbrný trojúhelníkový „koberec“ na zemi a dlouhý pracovní pult před promítacím plátnem v zadní části jeviště. Na něm se nacházejí lampičky, mikrofon, počítač, mixážní pult, lak na vlasy či kamera.

Jedním z výrazných prvků představení je projekce. V kruhovém výřezu sledujeme záběry malé Silvie Calderoni zpívající italskou popovou píseň, jindy vidíme herečku již téměř dospělou, s vyholenou hlavou, tančící v obýváku. Rodinná videa střídá audiovizuální obraz současně probíhajícího „živého představení“, který Calderoni zprostředkovává pomocí kamery. Nejčastěji snímá, otočená zády k divákům, svůj vlastní obličej z podhledu. Zajímavějším vjemem je tudíž v drtivé většině promlouvající „neživá“ herečka na plátně, nežli statické od diváků odvrácené „živé“ tělo. V pohybových pasážích se sice stává klíčovým také dění na samotném jevišti, avšak zapojením kamery je po celou dobu představení vytvářena a zdůrazňována distance mezi virtuálním konstruktem projekce a prezentovaným materiálním tělem. Stejně jako je vytvářena distance mezi materiálním tělem a genderem.

Projekce detailu „mluvící hlavy“, kamera i barevná světla evokují dojem rockového koncertu, což je umocněno několikerými převleky, lakováním vlasů, rytmickými „trsajícími“ pohyby a specifickou prací s mikrofonem, který Calderoni teatrálně odklání a zase přikládá k ústům. Jako DJ tančí a poklepává nohou do rytmu i u technického pultu a laptopu sloužícímu pouze k pouštění písní, jejichž názvy jsou promítány na pravou část plátna.

MDLSX pracuje výrazně rovněž s intertextovostí. Zvolené hity většinou komentují dění na jevišti, archivní záběry a autobiografie Silvie Calderoni se mísí se studiemi Judith Butler či Paula B. Preciada a také s citacemi románu Jeffreyho Eugenida Middlesex z roku 2002, v českém překladu známém pod názvem Hermafrodit. Zmíněný román byl inspirací také pro název MDLSX, který zároveň odkazuje ke zkratce LGBTQ komunity.

Jedná se tedy o koláž příběhů a svědectví, která se zpočátku zdá být příběhem jedním – příběhem queer cesty Silvie Calderoni. Postupně však vyprávění začíná pozbývat logičnost a pomalu začínáme pronikat do strategie performance a uvědomíme si, že paralelně sledujeme například také příběh Cala – hrdiny/ky románu Middlesex. To vše vede k nejistotě diváka a mnohým otázkám. Co je pravda a co už fikce? Co je ještě příběhem Silvie Calderoni, jejíž pohlaví i gender bychom chtěli znát a zaškatulkovat ve shodě s konstatováním: „Tví rodiče potřebují vědět, zda mají syna, nebo dceru.“ Epizodickou strukturu díla podporuje práce s hudbou a pohybem. Jednotlivé výstupy jsou děleny a rámovány písněmi, mezi delšími fragmenty plní tuto funkci také taneční choreografie.

MDLSX se dotýká citlivého, v současné době možná až zprofanovaného tématu, ke kterému se vyjadřuje mnoho autorit i běžných občanů a uživatelů sociálních sítí. Avšak ví alespoň polovina z lidí zapojených do této nadnárodní diskuse, co opravdu znamená ocitnout se „někde uprostřed“? Silvia Calderoni i režiséři Enrico Casagrande a Daniela Francesconi Nicolò ano. Podávají svědectví o hledání, strachu, zmatení i přijetí. Vše umocňuje androgynní zjev Silvie Calderoni a její autentická výpověď, která ovšem není emocionálně manipulativní. Pouze nás nenechá ani na chvíli vydechnout.


  • MOTUSMDLSX
  • Režie: Enrico Casagrande, Daniela Nicolò
  • Dramaturgie: Daniela Nicolò, Silvia Calderoni
  • Zvuk: Enrico Casagrande, Paolo Panella, Damiano Bagli
  • Světla a video: Alessio Spirli
  • Produkce: Elisa Bartolucci, Valentina Zangari
  • Účinkuje: Silvia Calderoni

Premiéra roku 2015, psáno z uvedení 6. října 2018 v Divadle Archa v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu.

FOTO: archiv souboru Motus, Renato Mangolin

Poslední články autora

NORMA 2019: Den druhý

4+4 dny v pohybu 2019: Koncentrovaná exhibice za rohem

4 + 4 dny v pohybu 2019: Drásavý příběh o znečištění