Pátý den festivalu proběhla v Moravském divadle repríza inscenace Faust pražského Divadla pod Palmovkou v režii polského režiséra Jana Klaty. Ten se rozhodl pojmout v inscenaci téměř celé původní dílo J. W. Goetha, přičemž množství epizodních postav koncentroval do hereckého sboru. Klasický motiv Faustovy cesty životním labyrintem zůstává zachován. Téma zpřístupňuje jednoduchou formou sledu obrazů, které poutaly diváka svou zdánlivou líbivostí. Je však nasnadě ptát se, lze-li naplnit divácká očekávání jen lacinými gesty.
Text ponechán v původní veršované podobě hercům nečiní velké obtíže, ač jejich projev místy hraničí s deklamací. Divoké scény, které by mohly divákovi cestu ke skrytým rovinám v textu otevřít, jsou mnohdy ilustrativní, ba dokonce nadbytečné a retardační. Režisér nakládá s temporytmem a významovou křivkou inscenace nepřiměřeně. Ačkoliv s opulencí kontrastují i poměrně minimalistické pasáže, jsme stavěni před utahané choreografie Maćko Prusaka podkreslené agresivní hudbou. Jednotlivým výstupům chybí zřetelná motivace a srozumitelný rámec. Dezorientovaný divák zůstává odkázán jen na vyprázdněnou podívanou a snahou odlehčit náročné verbální pasáže těmi hudebními vznikají v inscenaci spíše hluchá místa.
Podobnou schizofrenii lze vidět i v rovině kostýmů. Ústřední dvojice v drsném soudobém stylu ještě více méně koresponduje s postavami v první části inscenace, jež svým vzezřením připomínají skupinu moderních tanečníků. V druhé části vidíme sbor v kostýmech evokujících indiánská ponča (navíc nazdobená všemožnými cinkrlátky) a my jako diváci nepronikáme do hlubších souvislostí.
Technické nedostatky představení jako neobratně utnuté závěry hudebních vložek a mluva herců na pomezí slyšitelnosti, jež se navíc mnohdy tloukla s příliš hlasitou hudbou, jen umocňovaly neuspokojivý dojem z celé inscenace.
Závěrečný obraz spouštějících se Marií v doprovodu grandiózní hudby a záře za obzorem, jenž vrcholí ze tmy svítícími rohy na hlavách přeživších diváků, nás dovádí k prozření: koupí lístku, upsal jsem se ďáblu!
Na ploše 3,5hodinového díla režie klipovitou skladbou inscenace nastiňuje množství podnětů, jež blíže nerozvádí. Téma se koncentruje primárně na náboženskou látku, a tak pro mne tato inscenace v českém kontextu nenabízí o mnoho objevnější zážitek než čtení původní předlohy.
- DIVADLO POD PALMOVKOU ‒ Faust
- Předloha: Johann Wolfgang Goethe
- Překlad: Otokar Fischer
- Režie, úprava textu a výběr hudby: Jan Klata
- Dramaturgie: Iva Klestilová a Ladislav Stýblo
- Choreografie: Maćko Prusak
- Scéna a kostýmy: Mirek Kaczmarek
- Účinkují: Jan Teplý, Tereza Dočkalová, Kamila Trnková, Jan Vlasák, Vendula Fialová, Milan Mikulčík, Ondřej Veselý, Adam Vacula, Jan Hušek, Ivana Wojtylová, Tomáš Dianiška, Jakub Albrecht, Martin Hruška
Premiéra 2. března 2019, recenze psána z uvedení 19. května 2019 v rámci festivalu Divadelní Flora.
FOTO: Facebook Divadelní Flory
