V sedmém dnu Divadelní Flory vystoupila v podkroví Divadla K3 taneční skupina DOT504, která na letošním ročníku festivalu hostovala poprvé. Přijela hned se dvěmi choreografiemi, a to tanečním duetem Lenky Vágnerové a Pavla Maška „Mah Hunt“ a choreografií „Perfect Day“. Lenka Vágnerová, která je velmi zajímavou postavou na české taneční scéně, nám po představení Mah Hunt o sobě i obou přivezených kusech prozradila více.
Jak jste se dostala k tanci?
Jako malinká jsem začínala s gymnastikou a po nějakém čase jsem přešla do tanečního souboru. Vlastně už na začátku jsem měla velké štěstí, protože jsem se dostala k Jánu Ďurovčíkovi a v 15 letech do Company. Díky profesionalitě práce byl Company velký posun.
Jak ve svých představeních pracujete s pohybem?
Co se týče představení ManHunt a Perfect Day, snažím se pohyb používat tak, aby měl význam a vycházel z dané situace. Nepoužívám pohyb jen pro samotný tanec, ale snažím se naplnit konkrétní situaci pohybem, tak aby dával význam. Aby to byla určitá mluva tělem.
Pracovala jste s mnohými choreografy a mimo jiné také s Rosťou Novákem, Josefem Fučekem, Lindou Kapetanou,… V čem se jejich práce s Vámi lišila?
Tak Josef s Lindou si mě přizvali do představení „100 wounded tears“. Jejich práce je značně specifická, protože pracují na velmi krásném fyzickém pohybu. Samotný Josef je se svou hereckou zkušeností neskutečně inspirativní a tanečníky posouvá do hereckých akcí. A s Rosťou Novákem spolupracuji na projektu „La Putyka“, což je zase jiný žánr a také rozměr. Je to nový cirkus s jistou dávkou akrobacie, činohry a hudby.
Na choreografii Mah Hunt jste spolupracovala s Pavlem Maškem. Jak jste se vzájemně ovlivňovali?
S Pavlem se známe poměrně dlouho, pracujeme spolu dlouho, takže jsme se vzájemně dobře doplňovali. Každý přinesl svůj vlastní nápad a hledali jsme cestu jak to všechno dát dohromady a realizovat na jevišti. Hledali jsme vzájemný kompromis.
Jak vznikl námět na téma choreografie Mah Hunt?
S Pavlem nás trápí otázka týrání zvířat a to bylo vlastně to hlavní, čím jsme se chtěli zabývat. Oba máme ke zvířatům velmi úzký vztah a myslíme si, že se s nimi často nezachází férově. A od týrání jsme se postupně dobrali k lovu. Také k nesmyslnému lovu ve světě.
Co samotný název…jak by jste ho přeložila?
„Mah“ je slangový výraz pro anglické slovo „my“ a „hunt“ je v překladu lov.
Do jaké doby je Mah Hunt situován?
Vtisknuli jsme ho do takové zvláštní doby. Říkáme jí post doba. Do doby, kde už nejsou zvířata. Neexistují. Lidé je například vyhubili. A jen tito dva lidé na jevišti, se o nich můžou dočíst v knížce a rozhodnou se spolu spustit takovou zvláštní hru, kde se snaží mezi sebou zvířata oživit a najít rituály lovu které mezi sebou mohli mít.
Mohla byste nám představit ještě druhou choreografii Perfect Day, s kterou vystoupíte v zítřejší den?
V představení Perfect Day jsem se nechala hodně inspirovat lázeňským prostředím, které ráda navštěvuji. Vždycky mi přišlo velmi zajímavé jak pohybem, tak tím, jak se tam lidi střetávají a pečují o své tělo. Navíc jsme tomu ještě dali nádstavbu jakéhosi hororového příběhu. Ke spolupráci jsem si přizvala Václava Janečka, který je pedagogem klasického tance, dramaturg Národního divadla, pedagog na HAMU, dlouholetý sólista Laterny Magiky, a hlavně je to pro mě velmi zajímavý performer. I když už asi 10 let netancuje, chtěla jsem ho použít ve svém představení a vystavět ho na něm. Přišla mi škoda, že člověk který se tak pohybuje a má neuvěřitelné herecké nadání netančí.
S kým byste si do budoucna přála spolupracovat?
Lákalo by mě si zatančit se Sidi Larbi Cherkaoui. Je to vynikající performer a choreograf.¨Těším se na něho také v rámci festivalu Tanec Praha, kde letos vystoupí.
Lenka Vágnerová
Studovala Hudební akademii múzických umění v Praze (HAMU), obor taneční pedagogika pod vedením Doc. Ivanky Kubicové.
V současné době je členkou souboru DOT504, účinkuje v inscenaci La Putyka souboru Cirk La Putyka a ve francouzském souboru Brumachon-Lamarche CCNN v Nantes.
Spolupracovala s mnoha choreografy a působila v souborech u nás i v zahraničí jako například: Claude Brumachon-Benjamin Lamarche CCNN Nantes (Francie), Liz King D.I.D. Dance Company (Rakousko), Veronika Riz (Itálie), Jan Kodet (Česká Republika), Barbora Krýslová-Grainer (Německo), Bratislavské divadlo tanca – Daniel Ezralow, Bill Young (USA), Norman Douglas (UK), Torzo Ballet (Slovensko), atd.
Pedagogicky působila a působí v různých tanečních souborech, na workshopech, školách, festivalech u nás i v zahraničí např.: Norrdans (Švédsko), Laterna Magika, HAMU,Taneční konzervatoř v Brně, Praze i Ostravě, Elledanse (Slovensko), Dance Perfect, Pro Art Festival, Taneční centrum Praha, Pražský komorní balet, Gdanski Festival Tanca (Polsko), atd.
Získala ocenění za interpretaci na festivalu TanecPraha 2005, Nokia Dance Award 2003, nominaci na Cenu Thalie v roce 2003, 2005 a 2010. Jako choreograf vytvořila pro taneční soubor DOT504 inscenace „Mah Hunt“ která získala cenu diváka na České taneční platformě 2011, „Perfektní den“ a „Proposition“. Dále vytvořila choreografii pro projekt „Quadrans“ souboru Elledanse v Bratislavě a „Nikdy krásný zpěv“ pro taneční skupinu ME-SA atd.
Vytvořila i řadu choreografíí a pohybových spoluprací pro činoherní divadla, napřiklad: Shakespearovské slavnosti, Národní divadlo, Městská divadla pražská, Klicperovo divadlo, Jihočeské divadlo, Divadlo Kladno atd.
