V ostravské Aréně je manželství bílé

,,Bílé manželství je takové manželství, které není nikdy sexuálně naplněno.“ Hra současného polského básníka a dramatika Tadeusze Różsewicze Bílé manželství byla poprvé uvedena v Národním divadle ve Varšavě roku 1975 a svojí sexuální otevřeností vzbudila vlnu nevole, diváci byli přímo šokováni. Příběh dvou dospívajících sester Pavlíny a Bianky, objevujících svoji sexualitu, se rozhodla ostravská Komorní scéna Aréna zařadit do letošního repertoáru, a tak jej 20. listopadu 2010 uvedla jako druhou premiéru letošní sezony Naděje bez naděje. Režisérka Joanna Zdrada se soustředila především na vizuální styl – ten nám jednoznačně napovídá, že přesunula hru do současnosti. Společně se scénografkou a kostymérkou Annamáriou Kósa vytvořila jednoduchou scénu sestávající se z několika velkých obdélníkových plexiskel, se kterými se v průběhu inscenace manipuluje. Plexiskla často mění svou polohu a funkci – stává se z nich jak postel pro sestry, jídelní stůl, tak i zrcadlo či přehlídkové molo. V zadní části jeviště (oddělené průsvitným kusem látky) se odehrávají „nepřístojnosti“ podbarvené červeným světlem. Vše pak už jen dotváří malé skleněné akvárium obsahující „symbol“ prostředí, ve kterém se postavy nacházejí (př. když jsou v lese, vidíme v akváriu malý strom). Vizuálně čistou scénu doplňují prosté kostýmy laděné do šedavých odstínů a zajímavé obličejové masky, které si herci v průběhu představení nasazují. Tímto způsobem se mění ve zvířata – záletný otec dospívajících sester se mění v býka, matka si nasazuje masku slepice, mladší ze sester nenasytná Pavlína se proměňuje v prase. Inscenaci doprovází vhodně zvolená dynamická hudba Michala Novinského. Celá inscenace stojí na výkonech dvou hlavních představitelek. Do role mladičké Bianky obsadila režisérka Terezu Dočkalovou, která hraje svou postavu procítěně, jemně a naivně. Herečka Zuzana Truplová ztvárňuje Biančinu sestru Pavlínu jako bláznivou a cílevědomou „puberťačku“. Je pořád v pohybu (působí „akčně“), snaží se svádět muže a užívá si života, jak jen je to možné. Největší problém vidím v postavě tetičky (hraje hostující Marie Logojdová). Herečka působí nepřítomným dojmem – svůj text odříkává potichu a zcela nevýrazně, jako by se od celé hry distancovala. Inscenaci doprovází vhodně zvolená dynamická hudba Michala Novinského. Audio-vizuální stránka inscenace působí sjednoceným dojmem, ovšem samotný režijní výklad hry zcela pokulhává, dokonce bych řekla, že úplně chybí. Hra Bílé manželství diváka nenadchne, ale také ani neurazí. Režie: Joanna Zdrada, Scéna: Annamária Kósa a Joanna Zdrada, Kostýmy: Annamária Kósa, Hudba: Michal Novinski, Dramaturgie: Tomáš Vůjtek Hrají: Tereza Dočkalová, Zuzana Truplová, Dušana Škubal, Dana Fialková, Alena Sasínová-Polarczyk, Albert Čuba, Pavel Cisovský j.h., Marie Logojdová j.h., Vladislav Georgiev Foto: archiv divadla