Peter Handke má za sebou řadu dramat, některé se dají označit jako ‘‘mluvené hry‘‘. Sebeobviňování, které napsal roku 1966, je jednou z nich. Byla to tvůrčí doba, ve které nesnesl příběhy zaznamenané v literatuře a odmítal fantazii, která tyto příběhy provazovala. Dostal se tedy k nové metodě naprostého omezení divadelních akcí na slova, na jejich protikladný význam, který znemožňuje jednání a individuální příběh.
Režisér Dušan David Pařízek si vybral drama rakouského současného dramatika, které se mu jeví jako kvalitní dílo, ovšem přistupuje k němu velmi osobně se svými zásahy. Téma dramatu bylo pro Petera Handkeho bilancování velmi zralého člověka o svém konci. Pařízek to pojal jako bilancování mladé herečky a její možné provinění se vůči zákonům divadla. Sebeobviňování začíná jako nevinná sebereflexe, jak člověk přišel na svět. Od prvních slůvek, krůčků, vjemů, k učení se stále rafinovanějším dovednostem.
Scénu tvoří bílé plátno na zemi i pověšené jako zadní stěna. Herečka se na této čisté scéně svlékne a věci si odloží mimo ni na věšák. V pouhých kalhotkách si lehá zády k divákům stočená do klubíčka. Tím zcela výstižně podtrhuje repliky vnímání sebe jako embrya. Čistá scéna předurčuje, kam se oči diváků upřou. Její ne tak docela výstavní tělo se po pár replikách z prenatálního období odhaluje při otočení do lehu na zádech. Při vzpřímení se si obléká košili, ta symbolizuje explicitně mezník společenské možnosti.
Jednoduchými, ale výstižnými výpověďmi se z herečky stává žalobnice, která na sebe vše udá. Herečka si obléká lodičky a do rukou bere mikrofon. Na plátně za ní se promítají videozáznamy ze společných Pařízkových inscenací, ve kterých herečka Stefanie Reinsperger hraje: Rozbitý džbán, Nora a Směšná temnota. Reinsperger se sobě vysmívá, poukazuje na sebe prstem a opakuje repliky jiným tónem, jakoby v nich nacházela skryté dvojsmysly. Reinsperger nehraje postavu, ale sama sebe, nešetří se a výrazně se obouvá do vlastního hereckého projevu, a tak se naprosto odlučuje od klasického přednesu a přibližuje k exhibicionistické a velmi živelné akci.
Volkstheater – Sebeobviňování. Režie: Dušan David Pařízek. Dramaturgie: Roland Koberg. Kostýmy: Kamila Polívková.
Premiéra 31. 10. 2015, psáno z reprízy 17. 5. 2016 v rámci festivalu Divadelní Flora.
Foto: facebook Divadelní Flory
