„Putin a Biľak u trezoru není dokumentem, ale možnou hrou na ´kdyby´“, říká dramaturgyně Martina Kinská. Tato originální inscenace, jejíž autorkou a režisérkou v jedné osobě je Viktorie Čermáková, bude mít premiéru již tuto sobotu 31. ledna 2015 v podzemním Studiu Švandova divadla. Divákům nabídne nevšední vhled do duše a vnitřního světa jednoho z nejvíce skloňovaných politiků posledních let Vladimira Vladimiroviče Putina.
Ústřední téma hry Putin a Biľak u trezoru je rozvíjeno Putinovou insomnií, během níž ho navštěvuje jakýsi blábolivý dědek jménem Vasil. Prý je z Československa a na Putina vznáší požadavky na jakýsi dopis. Putinovy taktické zbraně – ostrý jazyk, střelba či judo – na tento podivný případ ale nezafungují.
Na české divadelní scéně se již jednou objevila inscenace zaměřující se na téma Putin. A to v roce 2010, kdy brněnské divadlo Líšeň uvedlo neotřelou a ostře satirickou inscenaci Putin lyžuje, jež vznikla na motivy knihy zavražděné novinářky Anny Politkovské.
Režisérka Čermáková se pro napsání této „noční černé grotesky“ inspirovala nejen rozhovory s politology či komentátory, ale zároveň jí dobře posloužil i francouzský dokument Cesta k moci, Biľakovy paměti nebo známý snímek Diktátor od Charlieho Chaplina. „Existuje svědomí a spravedlnost? Nakolik i s nimi lze manipulovat – a týkají se i lidí na nejvyšších místech? Tato obecnější témata, ale i odkazy ke zcela konkrétním událostem inscenace zpracovává formou grotesky, která umožňuje zkratku i jistý odstup,“ přiblížila dramaturgyně Martina Kinská, čím se hra Putin a Biľak u trezoru zabývá, do jakých otázek se snaží diváka polohovat a současně tak celou situaci hezky zaobalit v groteskní vyznění celé hry. Hlavních hereckých úloh se zhostí Marek Pospíchal v roli Putina, Miloslav Mejzlík jako „protihráč“ Biľak a Annu ztvární herečka Martina Krátká.
Švandovo divadlo – Putin a Biľak u trezoru. Režie: Viktorie Čermáková. Dramaturgie: Martina Kinská. výprava a hudba: Matěj Sýkora. Produkce: Jitka Dvořáková.
Premiéra 31. ledna 2015 v 19:00 v podzemním Studiu Švandova divadla.
Foto: Michal Hančovský
