V Česku jsme se letos již podruhé mohli setkat s tvorbou jedné z nejradikálnějších německých režisérek současnosti Susanne Kennedy. Multimediální divadelní projekt I AM (VR), představený na letošní olomoucké Divadelní floře, prozkoumával možnosti divadla ve virtuální realitě. Letošní nabitý program mezinárodního divadelního festivalu Pražské křižovatky nabídl na jevišti Nové scény Národního divadla dvě reprízy jejího novějšího projektu s názvem ANGELA (a strange loop). S. Kennedy s vizuálním umělcem Markusem Selgem před očima diváků odhalili fascinující taje imerzivního scénického vesmíru, který svébytně rozplétá záhady naší moderní existence a ohledává fenomenologický koncept lidského (ne)vědomí.
Angela (Ixchel Mendoza Hernandez) je jedna z nás. Je influencerka a my ji jakožto její sledující následujeme na její iniciační cestě osobní krize, která vede od každodenních situací, nemoci a uzdravení přes bdění a spánek, narození a porod až po stárnutí a smrt. S Angelou začne být něco v nepořádku v momentě, kdy náhle začne trpět neznámou nemocí, záhadnou horečkou, kterou nikdo, ani ona včetně její matky, přítele a nejlepší přítelkyně, nejsou schopni identifikovat. Nemoc je zjevně fyziologickým symbolem existenciální
krize, která ji zavede do temnoty, kde se ztratí a znovuzrodí.
Susanne Kennedy se v inscenaci inspirovala symbolikou alchymické transmutace – fázemi alchymistického procesu, který popisuje smrt a znovuzrození její hrdinky a zároveň udává časovou strukturu inscenace ve třech fázích: negredo (černá), albedo (bílá) a rubedo (červená).
V inscenaci se všechny scény jeví tak, jako by se odehrávaly ve snu. Události se dějí zvláštně nahodile, ale zároveň s děsivou časovou přesností a osudovou daností koloběhu života, před kterou nelze uniknout. K pocitu oscilace někde mezi snem a realitou napomáhá i audiovizuální rovina inscenace. S Angelou se ocitáme v jejím bytě, který ale rychle rozpouští své realistické kontury a stává se tekutým ne-místem. Díky sofistikované promítané obrazové sekvenci výtvarných umělců zabývajících se videoartem Markuse Selga a Rodrika Bierstekera nás Angelina cesta někdy zanese do hyperrealistického lesa, který se škvaří v plamenech, jindy nás vtáhne do obrazové pohyblivé sekvence připomínající halucinogenní videohru, ve které jsou postavy pouhými avatary.
Obrazy jsou zkresleny, jednotlivé sekvence videodekoru se doslova rozpouští jedna do druhé a realita se rozplývá. Pocit odosobněnosti, který představení vyvolává, vychází také z uplatnění multimediálních formálních postupů vycházejících z posthumanistické estetiky. Herci na jevišti nevyslovují své repliky živě, ale místo toho je lip-syncují na předem nahraný playback svého vlastního hlasu. Jejich herecký zjev tak nabývá nelidského charakteru v prapodivné snové realitě. Tato artificialita a až strojová mechanizace je uplatněna 
v konfrontaci s čistě lidskou živočišností hmotného lidského těla v situacích smrti a porodu. Angela (the stange loop) nás zavádí do hloubky otázky identity a vědomí. Pokládá si nejzákladnějších otázky naší existence. Jaká je povaha reality a co vlastně představuje „Já“?
V kaleidoskopu Angeliny existence se sny proplétají s realitou a paralelní dimenze se materializují mechanizovanou hereckou akcí a bohatou vizualitou. Právě v tomto světě smyslového zmatení, kde se hranice reality vytrácejí, nachází Susanne Kennedy svůj vlastní řád a nabízí tak poutavou výzvu naší percepci toho, co je doopravdy skutečné. Angela (the strange loop) je podivuhodný, umělecky jedinečný divadelní počin, který si pohrává s naším vnímáním času a prostoru a je po vizuální stránce až hypnoticky spektakulární. Svou magickou silou a vizuální propracovaností je pro mě inscenace zážitkem, na který jen stěží zapomenu.
- Susanne Kennedy, Markus Selg – ANGELA (a strange loop)
- Koncept, text a režie: Susanne Kennedy
- Koncept a scénografie: Markus Selg
- Dramaturgie: Helena Eckert
- Kostýmy: Andra Dumitrascu
- Světelný design: Rainer Casper
- Zvukový design: Richard Alexander
- Hudba: Diamanda La Berge Dramm, Richard Alexander
- Video design: Rodrik Biersteker, Markus Selg
- Vedoucí technické složky: Sergio Pessanha
- Zvuk: Thorsten Hoppe
- Světla: Sebastian Zamponi
- Video: Sebastian König
- Hrají: Zuzana Fialová Branislav Bystriansky Gabriela Dzuríková Rebeka Poláková Ivana Kuxová Jakub Rybárik
Premiéra 11. května 2023 v rámci festivalu Kunstenfestivaldesarts v Théâtre National Wallonie-Bruxelles. Psáno z reprízy v rámci festivalu Pražské křižovatky 15. října 2023.
FOTO: Julian Röder
