Po roce stahuje brněnské HaDivadlo z repertoáru hru Velemarš – „politicky nekorektní kabaret o hledání lidské zodpovědnosti a návodu na nesmrtelnost.“
Jestliže se dá úspěšnost autora měřit množstvím ocenění, patří Wolfram Lotz (1981) k tomu nejlepšímu, co může současná německá divadelní tvorba nabídnout. Za zmíněný Velemarš obdržel na přehlídce současného německého dramatu Stückemarkt Berlin 2010 jak cenu odborné poroty, tak i cenu diváků. Kromě toho získal např. Kleistovu cenu pro mladé dramatiky (2011). Vedle divadelních her píše také povídky, básně, rozhlasové a filmové scénáře. Vydává literární časopis Minima. Je autorem manifestu Nemožné divadlo: „Text odhaluje nedostatečnost reality, jde o to, že něco chybí, něco se nejprve musí změnit v realitě samé, aby se to mohlo stát viditelným na scéně. Nebo jinak: v „nemožném divadle“ je na scéně představována Touha, nikoli její naplnění.“
Režisérem brněnského nastudování je Filip Nuckolls, který už s HaDivadlem spolupracoval na hře Sarah Kane Psychóza ve 4.48. Pro něj je Velemarš především připomenutím „lidského ducha, který je schopen snít, vidět neviditelné, spojovat nespojitelné a statečně uhánět neznámými krajinami. Velemarš vyhlašuje válku Realitě, která nám tvrdí, že tak To je a jinak To nebude.“ Oproti původní verzi, v níž vystupují postavy německé politiky, dosazují brněnští tvůrci politiky domácí. Kromě nich vystoupí např. Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák, Hamlet, Prométheus, anarchista Bakunin, sbor příjemců sociálních dávek a další a další. Kritika přijímala zmíněnou hru jednak nadšeně, opěvujíc „precizně vystavěné gagy, bizardní skeče a absurdní estrádní humor“ případně opatrně, kdy pouze neutrálně komentovala zhlédnuté představení.
Režie: Filip Nuckolls. Překlad: Kateřina Bohadlová. Dramaturgie: Jan Hlavice. Scéna: Martin Zet. Hudba: Ondřej Švandrlík. Voicebandy: Zdeněk Šturma
Premiéra: 1. března 2013. Derniéra: 21. března 2014 v 19. 30 v HaDivadle
Foto: Jan Grundman
