Dvacátý první ročník Divadelní Flory představuje, mimo jiné, i profil jedné z předních českých divadelních scén, a to Studia Hrdinů. Toto relativně mladé divadlo sídlící od roku 2012 v prostorách pod Veletržním palácem v Praze se prezentuje jako progresivní scéna, která klade důraz na autorské inscenace a nejinak je tomu i v případě Pana Theodora Mundstocka.
Silný autorský vklad do této inscenace vnáší režisér Miloš Horanský, který je zároveň i autorem divadelního textu. Z Fuksovy románové předlohy jsou zde ponechány jen některé postavy a příběhové momenty, avšak výsledný text se jako takový blíží spíše básni. Theo Mundstock (Vojtěch Dyk) zde nevystupuje pouze jako pražský Žid připravující se na transport, ale jako silný oduševnělý jedinec, který se snaží (u)držet svůj osud pevně v rukou. V Horanského inscenaci je Mundstock hrdinou, jenž rozmlouvá s Bohem, ale také přirozeně chybujícím člověkem. Lidskost, víra, pochyby o víře a láska jsou zde hlavními tématy.
Nesporným kladem celé inscenace je dokonalá souhra scénografie s hudbou a přesnými hereckými výkony. Stroze, ale funkčně zařízená scéna, kterou kromě postavy Thea obývá i Theova láska a slípka v jedné osobě Sli (Gabriela Míčová) a rodina Sternových (Dana Poláková), se dokonale proměňuje podle potřeb hlavně díky světlu. Komorní atmosféru celého kusu pak dotváří i hudba a chvíle, kdy zpívá sám představitel Thea Mundstocka. Ty patří mezi nejsilnější a nejemotivnější momenty vůbec.
Pro Horanského není ani tak stěžejní Mundstockův příběh nebo poukazování na tragickou minulost, o které toho bylo napsáno již mnoho. Tato inscenace pokládá množství otázek, z nichž nejdůležitější je nejspíše ta „Co nás přesahuje?“, odpovědět na ni si však musíme každý sám.
Studio Hrdinů – Pan Theodor Mundstock. Autor: Ladislav Fuks, Miloš Horanský. Režie: Miloš Horanský. Dramaturgie: Jan Horák. Scéna: Michal Pěchouček. Kostýmy: Tereza Hrzánová. Hudba: Ivan Acher. Pohybová spolupráce: Halka Třešňáková. Asistent režie: Lucie Křápková, Anna Mášová.
Premiéra: 25. 5. 2016 ve Studiu Hrdinů, recenze psána v rámci festivalu Divadelní Flóra ze dne 16. 5. 2017.
FOTO: archiv Divadelní Flory
