Jacques Offenbach není na našich scénách opomíjenou postavou. Jedno z jeho nejzdařilejších děl, opereta o třech dějstvích Perikola, na našem území už ale od 20. století nezazněla. Do svého repertoáru ji nyní zařadila Janáčkova opera NDB, která se tímto postavila po bok takovým scénám, jakými jsou v současné době berlíská Komische Oper nebo operetní stánky v Drážďanech či Lyonu. Premiéra bude uvedena 6. ledna 2012, pod hudebním nastudováním Caspara Richtera.
Hudební šéf NDB Caspar Richter je mezinárodně uznávaným offenbachovským odborníkem. Díky němu také dozná opereta několika hudebních úprav. Tou nejzásadnější je, že brněnské uvedení Perikoly bude poprvé opatřeno novým okázalejším finále, původně náležejícím k jinému Offenbachovu opusu, které nahradí stávající nevýrazné zakončení operety. Při této příležitosti vzniklo také nové libreto, které se zejména při vykreslení charakterů hlavních postav více než původní text Henriho Meilhaca a Ludovica Halévyho přimyká ke komedii a působí tak o to více jako jakýsi její dějový předchůdce. Dále se uvedení snaží aktualizovat text, aby podobně jako v době svého vzniku mohl rezonovat se svou současností, a oživit konverzace a spád děje, přičemž zápletku i konkrétní jevištní akce v zájmu komediální účinnosti pozměňuje a vyostřuje.
Režijní vedení Tomášem Studeným se ve svém pojetí Perikoly snaží najít současnou tvář operetního žánru. Dle jeho slov nemůže být jevištní forma v tomto případě příliš realistická už proto, jak je příběh postaven a jak se vypráví. Je to kaskáda hudebních čísel a dialogů, z nichž každé je tak trochu samostatná show. Proto zvolil spíše nepopisnou scénu z naddimenzovaných, částečně obytných a pohyblivých písmen titulního jména PERIKOLA. Dekorace sama o sobě přináší určitý žert, v průběhu hry se objeví různé nápisy, které se vztahují k místu nebo průběhu děje. Scéna si tak pohrává s významy, jakoby všechno byla jen hra se slovy a písmenky – politika, hádky, udobřování, milostné návrhy, manželství, atd. Vytváří svět, kde není důležitá ani tak skutečnost jako to, co se říká a jak to vypadá navenek.
Brněnská inscenace Offenbachovy Perikoly bude opatřena i mimořádnou akcí – diváci si sami vyberou konec celé operety. Během přestávky budou moci návštěvníci dle vlastního uvážení hlasovat o tom, s kterým ze svých ctitelů titulní hrdinka skončí. Zda bude tím šťastným temperamentní zpěvák Piquillo či mocný místokrál Don Andrés.
Hudební nastudování: Caspar Richter, Dirigenti: Caspar Richter, Pavel Šnajdr, Režie: Tomáš Studený, Scéna: Eva Jiřikovská, Kostýmy: Kateřina Kerndlová, Sbormistr: Josef Pančík, Choreografie: Hana Košíková
