Zpět na výpis článků

Ó, rovnice o více neznámých

Prvního prosince se po více než roce konala repríza enigmaticky nazvaného představení Ó. Původně byla tato site-specific inscenace vytvořena pro Divadelní festival Kutná Hora 2022. Tehdy se vše odehrála v netradičním prostředí, v ruinách bývalého pivovaru. První repríza se však uskutečnila v pražských Holešovicích, na půdě Cross klubu – a na unikátnosti jí vůbec neubylo. Aktérská trojice Maria Komarova, Ondřej Menoušek a Jana Stárková, kteří společně tvoří kolektiv Špatného divadla, opět pro účastníky odkryla tajemný ekosystém kachliček, cihel, omítky, sloupů a trámů.

„Ó je óda na prostor”

Zvukomalebně znějící zadní samohláska Ó je referencí na sebe sama. Odkazuje totiž nejen k citoslovci údivu, ale i k samotnému tvaru svého znaku. Je to hříčka, písmeno Ó je tvořeno prázdnotou a prázdnotu-obklopující kružnicí. Podobně jako v písmeni Ó se v představení materializují nehmotné entity, které ukáží svoji existenci až tehdy, kdy na okamžik manifestují svoji agenci na hmotných objektech.

Jelikož jsem se zúčastnil i premiéry v létě 2022, byl jsem zvědavý, jak si tým Špatného divadla poradí s přenesením inscenace do specifického mrazivého prostředí nezatepleného městského domu. Malé zklamání se na chvíli dostavilo, když specifika prostoru pražského Cross klubu i kutnohorského bývalého pivovaru byla nakonec odhalována v podstatě stejnými postupy. Činnosti, které performer a performerky konali, byly v obou představeních vlastně totožné. Jelikož ale v představení nejde tolik o chování lidí, ale spíše o reakci prostředí, bylo uvedení v pražském Cross klubu v důsledku zcela jiný, nový zážitek.

„Tady za těmi plechovými dvířky je hlavní vypínač elektřiny.“ Tato slova zazněla krátce po přivítání diváků, při společném stoupání po schodech do nejvyšších pater budovy. Inscenace Ó má svůj specifický proměnlivý rytmus, který se odvíjí od živosti individuálních okolních objektů, které se stávají aktéry ovlivňujícími umělecký zážitek. Skrze různé postupy lidských performerů se divákům odhalují a zahalují fenomény performerů ne-lidských. Divák tak zažívá dlouhé minuty ticha při sledování živé projekce zvětšených kachliček na podlaze či naopak zakouší dynamicky hlasité počítání trámů či děr ve stěně.

V průběhu zazní také dvě alegorická vyprávění. První příběh je o propasti, která se jednou objevila uprostřed Říma. Nikdy by se nebyla zavřela, zaznělo od bohů, kdyby do ní dobrovolně nějaký člověk neskočil. Takový hrdina se nakonec našel a po roce, kdy ho ostatní občané velebili, svým skokem tuto propast opravdu navždy uzavřel. Druhý příběh je zase o zdánlivé prázdnotě bubnu pračky, ve kterém se vypravěč v dětství zaklínil. Během svého vyprávění rozstříhá Ondřej Menoušek malý kus papíru tak, že po jeho rozevření dokáže vzniklým otvorem projít. Jak převyprávěná verze římské legendy, tak i osobní příběh z dětství tak končí spíše antiklimaxem než silnou pointou. Podstatné je, že oba příběhy spojuje podobně jako v případě hlásky Ó entita prázdna, která se při vyplnění lidským tělem zavře a zmizí.

Tvůrci Ó vychází zřejmě z podobného myšlenkového podhoubí jako tvorba kolektivu PYL, kterého je Maria Komarova též členkou. Například v inscenaci Reality Surfing z roku 2021, kterou kolektiv vytvořil ve spolupráci s divadlem Alfred ve dvoře a platformou Terén, se též celý inscenační prostor stává aktérem jako takovým. Diváctvo zde též spíše než interakcí lidí sleduje interakci lidí a prostředí, případně ne-lidí s prostředím.

Ó je přesně tím divadelním dílem, které přese svoji tajemnost a zakódovanost velmi názorně demonstruje současné trendy post-lidského obratu v performativním umění. Zábavné, hravé zpracování a bohatost vjemů, které se během představení diváctvu nabízejí, je v Ó stejně významově nosné a celou inscenaci spojující jako je samo písmeno Ó.

Autor je studentem 1. ročníku magisterského programu Divadelní studia na Katedře divadelních a filmových studií a programu Kulturní antropologie na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Univerzity Palackého v Olomouci.


  • Špatné divadlo – Ó
  • Tvůrčí tým: Maria Komarova, Ondřej Menoušek, Jana Stárková
  • Zvukový design: Maria Komarova
  • Světelný design: Ondřej Menoušek
  • Dramaturgická spolupráce: Ondřej Novotný
  • Produkce: Ema Bujnošková, Špatné divadlo

Premiéra 8. září 2022 na Divadelním festivalu Kutná hora, X10, psáno z obnovené premiéry 1. prosince 2023 v klubu Cross attic.

FOTO: Adam Hecl