Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the acf domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the email-encoder-bundle domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121
Noc divadel v Huse a s Polívkou – Divábáze
Zpět na výpis článků

Noc divadel v Huse a s Polívkou

Z bohatého programu brněnské Noci divadel 2015 nebylo lehké vybírat. Kdo by chtěl stihnout úplně vše, musel by se přinejlepším roztrojit. Já si pro tento ročník vybrala návštěvu Husy na provázku a Divadla Bolka Polívky. Na programy dalších divadel se budu těšit příští rok.

Divadlo Husa na provázku se rozhodlo, že návštěvníkům ukáže něco, co bylo dosud tajné a pozve je k rozezpívání herců před představením. Zájemců, kteří tohoto okamžiku využili, bylo opravdu mnoho. Zpočátku jsme ve foyer tvořili vcelku ukázněnou řadu, ale jak se čas do otevření krátil, řada se měnila v netrpělivý dav. Místo se ale našlo pro všechny.

Nejprve se slova ujal režisér Vladimír Morávek, přivítal nás a vysvětlil, co uvidíme a uslyšíme. Pak přišli na řadu herci, spontánně se procházeli, povídali si mezi sebou, jako bychom tam vlastně vůbec nebyli. Současně připravovali své hlasy na  večerní představení Balady pro banditu, znovu a znovu přezpívávali části písní, ladili mikroporty a  nakonec nám zazpívali i pár písní z několika inscenací. Bylo to rozhodně nevšední a zajímavé nahlédnutí pod pokličku tvorby představení.

Podívaná čekala na účastníky Noci divadel i náhodné kolemjdoucí také venku před divadlem. Každou půlhodinu se zde spouštěl lidský orloj, doplněný videoprojekcí připravenou skupinou Visualove. V oknech budovy se za zvuku hudby postupně objevovala šestice herců a mechanickými pohyby svých těl rozehrávala příběhy postaviček. Mohli jsme vidět dva hudebníky s činely a bubnem, krásnou dívku a zamilovaného mladíka nebo selku s husou a opilce. Právě ten sklidil u publika asi největší reakci. Po pár minutách vše skončilo a opět se spustil odpočet k dalšímu představení.

Druhým místem, které jsem se rozhodla navštívit, bylo Divadlo Bolka Polívky, a to v rámci sobotní Noci divadel doslova praskalo ve švech. U vchodu na hladký průběh dohlížela směšná stráž s červenými nosy a barevnými prachovkami místo zbraní. Nesmělo chybět ani proslulé střídání stráží.

S úderem 19. hodiny ředitel divadla Ondřej Chalupský vystoupil na improvizované pódium v přeplněném foyer, aby uvedl česko-francouzskou herečku Chantal Poullain a s ní i Bolka Polívku. Společně pak zahájili výstavu fotografií z kalendáře Proměny, charitativního projektu Nadace Archa Chantal. Poté je na  pódiu vystřídalo kytarové „duo“, tvořené kytaristou a loukou, za jejichž příjemného hudebního doprovodu jsme mohli ochutnávat z bohatého rautu nebo si dát polívku od Polívky. Foyer se začalo pozvolna vyprazdňovat, ovšem ne na dlouho.

Před půl devátou večer se v divadle opět začaly objevovat zástupy návštěvníků. Tentokrát proto, aby se podívali do jeho útrob, tam, kam se běžný divák nedostane. Nejprve jsme s naší velkou skupinou zvědavců navštívili první důležitou místnost zákulisí. Kuřárnu. Místo, kde se nejvíce nadává na  ředitele, a proto tam on sám raději moc nechodí. Ve skromné šatně jsme zastihli Chantal Poullain s Bolkem Polívkou a vyslechli si pár veselých historek. Třeba o trémě před představením.

Posledním zastavením bylo jeviště. Zájemci se mohli nechat vyfotit v kulisách z představení a soutěžit tak o  vstupenky. Společně jsme si pak za hromového potlesku i odmítavého bučení vyzkoušeli důležitou divadelní disciplínu – děkovačku  a zakusili tak pocit, jaký může zažívat jen herec. Tímto jsme se s Divadlem Bolka Polívky rozloučili a vydali se vstříc dalším zážitkům brněnské divadelní noci.

 

Foto: Klára Veselská