Komorní scéna bezbariérového divadla Bárka, která se dlouhodobě snaží provozovat prostor, kde se budou v hledišti i na jevišti setkávat lidé s postižením, i bez postižení, uvede 20. prosince choreografii Martina Dvořáka „GISELLE: Revenge („because love is eternal“)“. Umělecký ředitel občanského sdružení ProART, Martin Dvořák, věnoval choreografii památce brněnské primabaleríny Soni Zejdové a její životní roli Giselle. Slavný balet o lásce, kterou překoná smrt, složil Adolphe Charles Adam a byla uvedena poprvé v červnu 1841 v pařížské Opeře. Libreto vypráví příběh o venkovské dívce a opětované lásce mladého Alberta, který je ve skutečnosti šlechtic a také dávno zasnoubený s jinou ženou. Giselle puká srdce poté, co se dozví pravdu. Umírá a promění se ve vílu. Této klasické baletní verze se umělecké vedení nedrželo, naopak balet převedlo do současnosti. Moderní verze romantického baletu je zpracována jako současné taneční drama pro 5 postav. Martin Dvořák se nechal volně inspirovat knihou Simona Mawera Skleněný pokoj a filmem Dvě tváře jedné ženy s Romy Schneider a Marcellem Mastroiannim v hlavních rolích. „Tímto představením nechci parazitovat na klasickém originále, chci ho pouze uchopit jinak a najít bližší paralelu k dnešku, možná jít víc do hloubky. Věřím, že představení je mnohovrstevnaté, každému nemusí přijít krásné, ale mělo by být opravdové a silné. Ode mě jako tvůrce, od všech pěti interpretů a celého teamu, který ho spoluvytvářel.“ Řekl Martin Dvořák Režie a choreografie: Martin Dvořák Hudba: Adolphe Adam, Patrick Pulsinger Kostýmy: Jindra Rychlá Scéna: Martin Dvořák a Jindra Rychlá Tančí Company ProART: Irene Bauer – Myrtha Martin Dvořák – Albert Lenka Kolářová – Giselle Petr Kolář – Hilarion Mirka Prokešová – Bathilde Produkce: ProART o.s., Alena Pajasová a Kateřina Boukalová P. S. Soňa Zejdová-Hanzlovská 29. 7. 1964 – 19. 1. 2010 Osobnost české taneční divadelní scény osmdesátých a devadesátých let 20. století, sólistka baletu ND Brno, Theater der Stadt Bonn a SND Bratislava, se narodila v Brně, jemuž také zasvětila převážnou část své interpretační kariéry. Její Giselle, Odetta-Odilie v Labutím jezeře nebo Princezna Aurora ve Spící krasavici jsou nadále pro mnohé pamětníky nepřekonaným a nezapomenutelným zážitkem. Byla ideální představitelkou lyrických rolí v klasickém baletním repertoáru a tanečních postav, které vyžadovaly vrcholnou klasickou taneční techniku, cit pro stylovou čistotu a hluboký emocionální projev. Své mimořádné umění prokázala i vítězstvím a medailovými umístěními na domácích baletních soutěžích nebo na mezinárodním tanečním poli – byla držitelkou Grand Prix prestižní mezinárodní baletní soutěže v Lausanne a též nositelkou Ceny Českého literárního fondu.