Zpět na výpis článků

Krněnský soumrak

Poněkud dramatický název by mohl provokovat k polemice, která by ve výsledku otevřela problém mnohem hlubší než „pouze“ rozpočtové škrty brněnských příspěvkových organizací, které citelně kromě zdravotnických, vzdělávacích, kulturních  a sociálních zařízení zasáhnou i divadla subvencovaná městem. Jedním ze zasažených je také Divadlo Husa na provázku, které v reakci na situaci vydalo manifest Našim zastupitelům.

Brněnské divadelní prostředí, jinak velmi roztříštěné, paradoxně spojuje velký problém. Dvacetiprocentní škrty dotací mají likvidační charakter pro nejrůznější aspekty jejich fungování kvůli dorovnání z poloviny úspěšného grantového řízení z fondů EU na novou brněnskou kanalizaci (město zažádalo o téměř 2,5 miliardy korun a získalo necelou 1 miliardu a jako finanční náhradu zvolilo rozpočty příspěvkových organizací). Samotná roztříštěnost se tím ovšem v jistém ohledu ještě prohloubila. Každý ze subjektů se rozhodl prekérní situaci řešit po svém a nevznikla nějaká jednotně formulovaná iniciativa, která by zaštítila všechna postižená divadla či další organizace (např. Dům umění města Bna zvažuje opustit Dům pánů z Kunštátu, při němž působí neméně důležitá platforma pro široké spektrum uměleckých aktivit Tro3jka). Nejradikálnější v hledání rezerv je zatím Národní divadlo Brno. Ředitel Daniel Dvořák, který ač se svým nástupem do funkce uvažoval o zrušení činoherního souboru, má v současnosti plán na rozpuštění operního. Ředitel Městského divadla Stanislav Moša zvažuje stavbu třetí budovy svého komplexu a k situaci se nijak výrazně nevyjádřil. Nakonec i divadla integrovaná do Centra experimentálního divadla jsou v ohrožení existence.

Manifest Našim zastupitelům představilo vedení Husy na provázku 16. října při příležitosti „husovských“ oslav 75. narozenin Václava Havla, při přerušení reprízy inscenace autorovy hry Prase. Ač manifest Husy na provázku deklaruje obecný zájem a snaží se hledat východisko pro všechny z ohrožených příspěvkových organizací, vzniká pochybnost navázaná právě na nejednotnost brněnských divadel i sociálně kulturního prostředí obecně. Váže se k tomu větší otázka, jaký impuls a téma jej vůbec kdy a zda v podstatě může sjednotit.


Rozpustilá inscenace plná hořkosti a typicky moravského fetiše svou obludností artikulovala bizarní situaci, do níž jsou divadla uvržena. Podstatnější než samotná inscenace však byl právě akt přání k narozeninám a posléze samotného představení manifestu. Ze všeho nejdřív Vladimír Morávek přečetl útržky z telefonátu primátora Romana Onderky. Prvně primátor upozornil na „nepřesnost“ v manifestu, který obdržel. O rozpočtových škrtech se totiž stále nerozhodlo. Definitivně o nich bude magistrát jednat 8. listopadu. Poté primátor zdůraznil svůj pozitivní vztah k divadlu a „nevkusně“ popřál exprezidentovi k narozeninám. Následující telemost s Václavem Havlem byl jímavým okamžikem, který zjemnil poněkud skeptický ráz celé akce. Herec Jiří Kniha v happeningu, který lze nazvat: „Stříhání provázku“ demonstroval, jaké mohou mít zásahy do rozpočtu divadla důsledky. Na metr dlouhém lněném provazu ustřihl pětinu a podrobně vysvětlil, které všechny položky tento „ústřižek“ může obsahovat (rušení úvazků, nadměrné šetření elektřiny apod.). Poté každý z vedení divadla za přítomnosti snad všech zaměstnanců přečetl část z manifestu. Dramaturg Josef Kovalčuk představil některé z významných signatářů (kromě Václava Havla např. celá řada význačných umělců a intelektuálů či ředitelů předních českých divadel). Celé prohlášení lze najít ZDE.

Kromě 260 podpisů známých osobností podpořilo manifest dalších 151 diváků nedělní reprízy Prasete (petice je stále k podepsání ve foyer divadla). Uvedla to intendantka divadla Eva Yildizová během tiskové konference, kterou Husa pořádala 17. října, den po veřejné prezentaci. Iniciativu zároveň podpořila Valná hromada Herecké asociace, v níž ji delegovali herci divadla (Pavel ZatloukalOndřej Jiráček). Vedení divadla představilo jádro problému stejně jako při nedění prezentaci. Morávek stříháním provazu opět vysvětlil, nakolik budou škrty citelné a zopakoval ohrožené položky rozpočtu. Zároveň podotkl, že přijmutím škrtů by se divadlo „vzdalo svých identických základů“ a je proto důležité „mobilizovat k občanskému protestu“. Zároveň vyjádřil pozitivní postoj k Onderkovu telefonátu, o němž však osobně soudím, že neměl být příslibem, nýbrž nevkusným dodatkem. Umělecký šéf poté konferenci opustil, aby pokračoval ve zkoušení nové inscenace Leoš aneb Tvá nejvěrnější. Podporu manifestu a důležitost veřejného financování vyjádřil i host konference, ředitel sekce avignonského festivalu Villeneuve en Scène Frédéric Poty, který příští rok pozval Husu do Francie. Mezi dalšími mluvčími manifestu byl Jan Bernášek, který představil celou řadu projektů vznikajících mimo hlavní inscenační linii divadla. Např. soutěž Cena Konstantina Trepleva a následná čtení finálových textů pod jednotným názvem Jirka Kniha hledá autora. Cyklus debat o brněnské kultuře Kabinet Janáček či série pojednání o českém přemýšlení a uvažování Česká vize: Hledání identity 21. století…, k níž se zejména Vladimír Morávek vracel ve spojitosti s potřebou divadla artikulovat současný kulturně společenský a politický diskurs.

Yildizová představila již konkrétní číselná vyjádření. Divadlo Husa na provázku může ušetřit maximálně 5 %, které vezme z propagace a z nákladů na uvaděče. Josef Kovalčuk na závěr v dotazovém bloku potvrdil, že příspěvkové organizace budou dosahovat svých zájmů sami za sebe, ač se iniciátoři manifestu snažili vytvořit širší platformu pro dialog a „rozhodně nezvolí cestu úvěru.“ Dramaturg divadla Miroslav Oščatka dodal, že by tento krok měl „dalekosáhlejší a komplexnější důsledky na chod divadla“. Do diskuze také vniklo téma rozpuštění poradního sboru pro kulturu, které je v souvislosti se škrty nanejvýš podivné.

Veškerá pozornost se upírá k 8. listopadu, kdy mají radní rozhodnout. Mezitím zřejmě proběhnou další dílčí protesty konkrétních subjektů nejen z řad divadelníků. Na závěr si dovolím odcitovat a vytrhnout z kontextu jednu z vět, kterou primátor Roman Onderka přispěl do almanachu projektu Česká vize: „Pokud si mohu dovolit vzít to osobně, je pro mě velká čest být primátorem města, které systematicky buduje svůj tvůrčí potenciál v evropském kontextu.“

Krno jak Brno…

 

převzato z: Rozrazil Online