Zpět na výpis článků

Italský Simon Boccanegra v Moravském divadle

 

V pořadí jednadvacátá opera slavného italského skladatele Giuseppe Verdiho Simon Boccanegra, přivedla na divadelní jeviště charismatického hrdinu, který se ve zkorumpované společnosti snaží zůstat morálně čistý a sjednotit zemi rozvrácenou nesváry a intrikami. Po více než sto padesáti letech

od světové premiéry díla, se k tomuto hrdinovi vrací režisér Michael Tarant v Moravském divadle. Premiéra inscenace epochálního operního dramatu Simon Boccanegra začíná v pátek 16. prosince v 19 hodin.

Děj dramatické opery, v níž nechybí ani únos, pokus nebo o atentát, se odehrává v Janově v druhé polovině 14. století. Mladý Boccanegra miluje Marii, dceru šlechtice Fiesca. Ten však sňatku své dcery s prostým mužem z lidu brání. O pětadvacet let později pak Boccanegra nachází svou pohřešovanou nemanželskou dceru. O přízeň krásné Ameile se uchází jak Boccanegrův kancléř Paolo, tak mladý šlechtic Gabriele.

Verdiho titul Simon Boccanegra má zajímavou historii. První uvedení v Benátkách v březnu 1857 se nesetkalo s pochopením divácké obce. Publiku vadil především poměrně komplikovaný děj. Libreto, jehož autorem byl Verdiho dlouholetý spolupracovník Francesco Maria Piave, přepracoval po letech Arrigo Boito. Právě jeho verze slavila úspěch při znovuuvedení opery v milánské La Scale v březnu 1881. „Verdimu coby geniálnímu skladateli dlouho scházel rovnocenný libretista. Cítil limity v předlohách svých oper, ale sám bohužel neměl takový literární dar jako Janáček nebo Wagner. Až v Arrigu Boitovi našel kongeniálního partnera a troufám si tvrdit, že přepracování původního libreta bylo šťastnou chvílí v dějinách operního žánru,“ uvedl režisér Michael Tarant, který považuje Simona

Boccanegru za vrcholné dílo světové operní literatury. „Je to tajemná a krásná opera, ke které mám skutečně niterný vztah,“ popsal režisér.

Verdiho titul zahrnuje řadu témat a motivů charakteristických pro romantická díla: ztráta a znovunalezení dítěte, žárlivost, konflikt mezi povinností a láskou, přátelství a zrada, touha po pomstě. Zdánlivě banální zápletky povýšil na mimořádné dílo skladatelův osobní vklad. „Verdi sám se musel vyrovnat s tragickou ztrátou manželky a dětí, což promítl právě do postavy Boccanegry. Romantický motiv shledání se se zmizelým potomkem může někdo vnímat jako otřepaný, ale kvůli oběma světovým válkám právě tohle zažilo na vlastní kůži mnoho českých rodin,“ upozornil Tarant, podle něhož je Simon Boccanegra dramatem o velké vnitřní svobodě a o naději. „Hlavní hrdina přichází do zkorumpované společnosti bez integrity, kde se vláda a tituly rozdělují za úplatu. Bývalý válečník, člověk akce a činu, se pokouší situaci ve společnosti změnit a sám tak musí čelit intrikám a útokům. Přesto zůstává až do konce charismatickým nositelem důstojnosti a naděje,“ popsal režisér.

 

Hudební kvality díla vyzdvihl umělecký šéf souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc a dirigent inscenace Miloslav Oswald. „Jde o úžasnou hudební kompozici se silným emocionálním nábojem a propracovanými hudebními motivy. Dá se hovořit o systému leitmotivů, který byl typický spíš pro Wagnera. Dirigenti mají tuto operu rádi právě pro její hudební genialitu,“ zhodnotil Oswald.

Moravské divadlo Olomouc „převezme“ inscenaci z libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde měl Simon Boccanegra premiéru v únoru 2008. Kvality inscenace potvrzuje i Cena diváků na festivalu hudebního divadla Opera 2009. „Divadelní koprodukce vnímám jako pozitivní trend. Divadla se podělí o náklady a mohou tak i v dnešní ekonomicky složité době zařadit do repertoáru monumentální tituly,“ zdůraznil ředitel Moravského divadla Olomouc Josef Podstata.

Opera Simon Boccanegra se zatím dočkala v Olomouci čtyř uvedení. Naposledy ji v Moravském divadle Olomouc nastudoval v roce 1999 režisér Martin Dubovic. Vedení souboru opery a operety už nyní zvažuje inscenaci další ze skladatelových věhlasných oper. „Vzhledem k tomu, že si v roce 2013 připomeneme dvě stě let od Verdiho narození, rádi bychom v té době uvedli operní klenot Aida,“ upozornil Oswald.

 

Libreto: Francesco Maria Piave (upravená verze: Arrigo Boito)

Hudební nastudování: Miloslav Oswald

Dirigenti: Miloslav Oswald, Tomáš Hanák

Režie: Michael Tarant

Sbormistr: Lubomíra Hellová

Pohybová spolupráce: Karel Basák j.h.

Scéna a kostýmy: Dana Hávová j.h.