Letošní divadelní festival OST-RA-VAR se nesl v duchu inscenací, které jednoznačně potvrdily originalitu a mimořádnost umělecké tvorby Divadla Petra Bezruče, zároveň jsme se mohli přesvědčit, že i v Komorní scéně Aréna vznikají jevištní díla, která dokáží nadchnout a zaujmout. Pouze repertoár, jenž si na program pětadvacátého ročníku festivalu připravil činoherní soubor Národního divadla moravskoslezského, hlavního organizátora festivalu, za dvěma zmíněnými scénami paradoxně poněkud pokulhával. To se ovšem nedá říct o scénickém čtení připravované inscenace Hornické vdovy, jejíž premiéra se (snad) uskuteční na konci sezony 2023/24 na studiové scéně NDM, v Divadle „12“. Scénické čtení bylo sice zařazeno do off programu, ovšem kvalitou provedení v mnohém předčilo inscenace, kterými se NDM prezentovalo v hlavní části festivalového programu, snad jen s výjimkou Nory v režii Pavla Gejguše s Kamilou Janovičovou v hlavní roli.
Premiéra se odkládá na (ne)určito
Bystrý divadelní divák možná zaregistroval, že připravovaná inscenace měla být uvedena již 27. října 2023 v režii Terezy Říhové, mladé nadějné režisérky a nedávné absolventky brněnské JAMU. Z tohoto plánu ovšem sešlo dříve, než se konala první čtená zkouška. Talentovaná režisérka byla minulou sezonu oslovena vedením souboru, aby pro divadlo adaptovala známou stejnojmennou prózu spisovatelky Kamily Hladké. Spolu se svým inscenačním týmem, který se skládal ze Sabiny Machačové jakožto autorky dramatizace, Lucie Žilák Labajové, scénografky a kostýmní výtvarnice, a hudebního skladatele Matěje Štrunce jako autora hudby, vytvořila koncept, který divadlo odsouhlasilo a inscenační tým je začal připravovat k realizaci. Avšak na explikaci, měsíc po odevzdání konceptu inscenace, na kterém s inscenačním týmem spolupracoval dramaturg divadla Norbert Závodský, došlo, jak uvádí otevřený dopis inscenačního týmu české divadelní obci, k prvním neshodám ohledně inscenačního pojetí. Divadlo se záhy nato proti projektu postavilo, což zapříčinilo nucené odstoupení realizačního týmu, který v současné době usiluje o finanční kompenzaci své práce. Celý dopis s podrobnostmi nepochopitelného a neprofesionálního postupu ze strany divadla si lze přečíst na webu Culturenet, kde je také dostupná reakce vedení divadla a závěrečné vyjádření tvůrčího
týmu.
Příprava inscenace byla momentálně odsunuta na druhou polovinu letošní sezóny, přičemž dle slov ředitele NDM Jiřího Nekvasila není vyloučeno, že by se jejího uvedení mohli diváci dočkat až v sezóně následující. Snad právě proto uspořádalo NDM jako kompenzaci alespoň scénické čtení v režii Norberta Závodského, který se má na budoucí inscenaci podílet jako dramaturg. Téma o životě vdov po hornících, inspirované skutečnými osudy žen, které v ostravských dolech a hutích v tomto a minulém století přišly o své manžele, je velmi emotivní samo o sobě, natož pak, když jej dramaturg uvedl do prostor šaten bývalého Dolu Michal.
Byl tu, není tu, ale žít se musí dál
Příběh románu Kamily Hladké je významný především pro obyvatele a bývalé horníky na Ostravsku a Karvinsku, kde se děj knihy odehrává. Život po ztrátě svých milovaných partnerů, manželů a otců jejich dětí zpřítomňuje pět hereček různého věku (Alena Sasínová-Polarczyk, Marie Logojdová, Sabina Muchová, Aneta Kaluža Klimešová, Viktória Pejková), které se schází v havířovském bytě jedné z nich a před odjezdem na společnou dovolenou vzpomínají na své manžele/partnery a na neštěstí, které je potkalo. Ať už zemřeli v důlní šachtě při zasypání či výbuchu nebo v areálu dolu při pracovním úrazu, to, co spojuje ty, co po nich zůstaly, je situace ovdovění, hluboká bolest a těžké vyrovnávání se s vlastním osudem. Postavy zmiňují neštěstí na Dole Dukla (r. 1961), jenž si vyžádalo životy 108 horníků, kteří se kvůli vzniklému požáru udusili oxidem uhelnatým, ale také poměrně nedávnou karvinskou havárii (r. 2015), kdy došlo k výbuchu metanu, v následku kterého zahynulo v dole třináct horníků. Ponuré atmosféře dodává na autenticitě živá symbolická hudba, tóny, které mají podtrhnout vyprávění, ale svou „kovovostí“ odkazují také k místu konání akce. I přes to (nebo možná právě proto), že se budoucí inscenace uskuteční v klasickém divadelním sále, byl pro scénické čtení zvolen prostor Dolu Michal v ostravské městské části Michálkovice. Samotný opuštěný industriální prostor, ve kterém se v současné době konají exkurze a prohlídky, je němým svědkem do nedávna fungujícího havířského života. Silným momentem byl i fakt, že představení a následné diskuze se 
účastnily dvě ženy, jejichž život se stal předlohou knižních postav.
Scénické čtení obsahovalo, tak, jak to u této divadelní formy bývá, vedle čtení textového scénáře také nezanedbatelný herecký rozměr. Nejvýraznějšími prvky hereckého ztvárnění postav byly mimika a řeč, jejichž chladnou civilností herečky s odstupem zobrazovaly bolest, se kterou se postavy i po několika desítkách let neustále vyrovnávají. „Žít se musí dál,“ říká jedna z žen unaveně či snad rezignovaně jako jakési krédo, jímž se ženy řídí, i přes veškerý bol ze ztráty milovaných mužů. Některé postavy, jako Květa Marie Logojdové, která s odzbrojující lehkostí popisuje, jak si se zesnulým manželem pořizovali byt a radovali se nad obývákovou stěnou, se s osudem časem vyrovnaly, jiné, jako postava Anety Kaluži Klimešové, stále truchlí a nedokáží jít dál. Co ovšem mají společné, je to, že jim práce vzala milované muže a už jim je nikdo nevrátí.
Příběh je jakousi zpovědní kronikou, která dokumentuje život několika vdov po hornících prostřednictvím zpřítomňování těžkostí života, lásky, ztráty, bolesti, bezmoci, oddanosti a mnoha dalších pocitů a emocí, které jsou v tomto hodinovém scénickém čtení obsaženy. Možná je to právě skutečnost, která nás dokáže zasáhnout daleko více než fiktivní příběh. Skutečné události skutečných obyvatel hornických oblastí Ostravska a Karvinska, vyprávěné herečkami Národního divadla moravskoslezského, ještě ke všemu v prostorách bývalého dolu. Opravdu emotivní, až skličující zážitek, který podtrhává fakt, že většina žen, jejichž životy jsou předlohou příběhu, v tomto kraji stále žije. Kde jinde by se měla podobná inscenace realizovat než právě tady, na Ostravsku?
- NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ – Hornické vdovy
- Autorka předlohy: Kamila Hladká
- Režie a dramatizace: Norbert Závodský
- Hrají: Alena Sasínová-Polarczyk, Marie Logojdová, Sabina Muchová, Aneta Kaluža Klimešová, Viktória Pejková
Premiéra 17. listopadu 2023 na Dole Michal, psáno z reprízy 1. prosince v rámci festivalu OST-RA-VAR.
FOTO: Roman Mrázek
