Na 18. ročníku GRAND Festivalu smíchu v Pardubicích uvedlo Švandovo divadlo inscenaci soutěžící o titul Komedie roku Pohřeb až zítra v režii Daniela Hrbka. Jedná se o současnou českou hru pojednávající o rodinné večeři v předvečer pohřbu Alžbětiny matky, na večeři jsou pozvány její dvě dcery Andy a Tess, bývalý manžel David a současný íránský přítel Jiří. 
Před rodinou své problémy často tajíme a tváříme se, že je všechno v pořádku. Večeře v této hře působí jako katalyzátor, zřejmě kvůli stresu z nadcházejícího dne, a všechno praskne – psychické
i osobní problémy, velké osobní prohry ba i po letech nesmíření se s rozvodem. Někdy se o rozvodu mluví jako o malé smrti, protože si po něm musíte vybudovat od základu nový život. Tématem hry je rodina a její rozpad, a jak autorka sama říká, ztráta pocitu zázemí a domova, ale objevuje se i téma xenofobie, která se v české společnosti může zdát i lehce irelevantní. V inscenaci se střídají velmi zábavné momenty, například zkoušení nové váhy nebo vynucená konverzace bývalého a současného partnera Alžběty. Humor ale střídají okamžiky, ze kterých může zamrazit. Výbuch smíchu v hledišti se tak ze vteřiny na vteřinu promění v hluboké ticho. Režisér si může připsat ke cti, že s těmito proměnami zachází velmi promyšleně a vyváženě. Humor je vystavěn na dialozích, například když Jiří přesvědčuje rodinu o tom, že skutečně není muslim a že není Blízký východ jako Blízký východ. Jsou zde ale i gagy, jako je neustálé mačkání nového saka Jiřího. Představení se neobešlo bez narážek na událost dne, prezidentskou volbu, která pro některé občany také mohla znamenat prohru.
Scéna je naprosto monumentální, je zde dekorace představující dvoupatrovou moderní novostavbu, můžeme vidět pokoj Mikiho – třetího potomka, koupelnu, kuchyň a obývací pokoj. Dům a okna jsou ohraničena světelnými pruhy, které se na začátku představení začnou postupně rozsvěcet. Světla se také změní na modrá při proměně scény. Velmi zdařilým inscenačním prvkem se ukazují projekce SMS zpráv, když Alžběta potřebuje chvilku pro sebe a všichni tři muži jí píšou, protože neví, o čem se bavit. Kostýmy do inscenace jsou nejspíše sponzorským darem od nejmenovaného internetového obchodu a dotváří pocit modernosti a stylovosti celé rodiny.
Vše bylo zahráno s neutuchající energií a umem. Charaktery postav byly velmi dobře vykresleny
a odlišeny, jen některé hysterické výbuchy byly příliš přeexponované. Jednotlivé herecké výkony byly vyvážené, zajímavý byl Jiří Luboše Veselého, který vyčníval svým perfekcionismem, uhlazeností a až přehnanou slušností. Oproti zbytku rodiny, která byla velmi temperamentní, působil jako cizí prvek.
Tato inscenace je to, co bychom mohli nazvat výbornou českou současnou komedií. Humor není trapný, scéna je výtvarně velmi zdařilá a celou dobu vás zajímá, co přijde dál a jak to nakonec celé dopadne. Rozvod je sice něco jako malá smrt, ale i ta se dá brát s humorem.
- ŠVANDOVO DIVADLO ‒ Pohřeb až zítra
- Autorka: Natalie Kocab
- Režie: Daniel Hrbek
- Dramaturgie: Martina Kinská
- Výprava: Jozef Hugo Čačko
- Light design: Jan Hugo Hejzlar
- Hudba: Michaela Poláková
- Produkce: Jitka Dvořáková
- Asistent režie: Jacob Erftemeijer
- Inspice: Petra Štanclová
- Účinkují: Natálie Řehořová, Beáta Kaňoková, Bohdana Pavlíková, Luboš Veselý, Robert Jašków, Cyril Dobrý
Premiéra 27. a 29. 5. 2017 ve Švandově divadle, recenze psána z uvedení 27. 1. 2017 v rámci GRAND Festivalu smíchu.
FOTO: archiv Švandova divadla
