V úterý 31. května proběhlo poslední scénické čtení v rámci brněnského festivalu SPECIFIC 2016, který probíhal v průběhu celého května. Poslední čtení se odehrálo před kavárnou Tři ocásci na Gorkého ulici a uvedena byla válečná hra Okka Lea s názvem Full Cotton Jacket v režii Lucie Orbók.
Název hry odkazuje na film Stanleyho Kubricka Full Metal Jacket, neboli Olověná vesta, nicméně v této hře jde o reálný bavlněný kabát, který během druhé světové války nosily příslušnice finské polovojenské organizace Lotta Svärd. Do této organizace dobrovolně vstupovaly ženy, které chtěly nějakým způsobem sloužit vlasti, zatímco muži bojovali ve válce. Po válce byla organizace zakázána jako fašistická a bývalým lottám, jak se těmto ženám říkalo, nebylo umožněno pracovat a musely se vyrovnávat s mnoha nenávistnými reakcemi. Roku 2004 byla Lotta Svärd znovu povolena, i díky vzrůstající podpoře mladší generace žen. Organizace se mohla dokonce vrátit k původnímu znaku obsahujícím svastiku.
Text hry Full Cotton Jacket sleduje příběh čtyř mladých dívek od jejich narukování až po konec války. Dívky Reetta (Vášeň), Helvi (Hromotluk), Taina (Fokker) a Lahja (Zrůda) se nejprve seznamují s povinnostmi a pravidly, které jejich nová role přináší. Do hlavy jsou jim vtloukány hodnoty jako naprostá zodpovědnost, morální bezúhonnost a odolnost vůči chtíči. Když se ale dostávají do kontaktu s reálnými situacemi na bojišti, fyzicky i psychicky vyčerpanými vojáky a všudypřítomnou smrtí, jejich přesvědčeními to nutně musí otřást a je jen na nich, jak se k nové situaci postavit. Zda se budou řídit pravidly, které se při výcviku naučily, vlastním rozumem nebo emocemi. Pro některé z nich byla tíha lotty natolik velká, že si raději dobrovolně vzaly život, jiné zemřely nešťastnou náhodou a ani ty, které přežily, nečekal po válce lehký život. Důležitým tématem textu je poukázat na vzrůstající neonacismus současné společnosti a postavení ženy v typicky mužské roli. Upozorňuje také na důsledky slepého dodržování pravidel a řádu.
Divadlo Feste text uvedlo na ulici před kavárnou Tři ocásci, které chtělo tímto způsobem vyjádřit podporu, jelikož se už několikrát stala terčem útoků kvůli svým „hate free“ postojům. Veškeré jednání se odehrávalo na úzkém chodníku před kavárnou, na kterém bylo rozestavěno několik dřevěných palet, sloužících jako lehce vyvýšené pódium, herci sedávali také na římsách oken. V rolích nových lott se představily herečky Barbora Nesvadbová, Lucie Ingrová, Michaela Rykrová a Anna Čonková. Každá z hereček představuje jiný typ dívky, a to má vliv na to, jakých způsobem se jejich postavy s náročnými zkušenosti vyrovnávají. Na scénu přiházejí v civilních šatech, Ingrová jako Helvi neboli Hromotluk má navíc pod šaty vycpávky, aby působila jako obézní, následně se převlékají do stejnokroje, tvořeného šedou sukní a bílou košilí. V názvu zmíněný bavlněný plášť se na scéně vůbec neobjeví. Jednotlivé scény, postavy i situace jsou vždy předem uvedeny do mikrofonu, do kterého v některých chvílích promlouvají i herečky.
Z hereček nejvýrazněji působila Lucie Ingrová. Její Hromotluk je poměrně naivní, ale odhodlanou a nevinnou dívkou, která se velmi pečlivě učí všechny předpisy a nařízení. Jako první ale ještě během výcviku podléhá tlaku a páchá sebevraždu vlastním odznakem. Její smrt je poměrně překvapivá, protože už od první scény působila jako hlavní postava, ale o to více silná. Nesvadbová a Rykrová jako Reetta a Fokker dostávají nejvíce prostoru v druhé půlce představení, a plně toho využívají. Druhá část se odehrává o blíže neurčený čas později, kdy jsou obě lotty přímo mezi muži na frontě. Fokker se na frontu dostala dříve, získala už mnoho přímých zkušeností a v táboře je téměř vedoucí. Reetta přichází do stejného tábora později, a svou kamarádku z výcviku málem nepoznává. Všechny zkušenosti, ať už s chlípnými muži nebo smrtí jsou pro ni nové. Její život je spojen s různými románky s muži a snahou dát jim aspoň trochu lásky. Znovu spojené cesty dívek se ale brzy zase rozcházejí ve chvíli, kdy je Reetta postřelena a umírá. Příběh Fokker se také uzavírá tragicky, ale až po skončení války.
Hra Full Cotton Jacket je náročnou a silnou hrou, která by velmi dobře fungovala i jako klasická divadelní inscenace. Text totiž obsahuje také množství scénických poznámek a je poměrně rozsáhlý. Ovšem i ve zpracování Divadla Feste vynikla údernost a tíha textu, který se věnuje tak náročnému tématu, jako je válka a přímá zkušenost s ní.
Divadlo Feste – Full Cotton Jacket. Autor: Okko Leo. Překlad: Otto Kauppinen. Režie: Lucie Orbák.
Premiéra 31. května 2016 před kavárnou Tři ocásci v Brně. Psáno z premiéry.
Foto: Matěj Málek
