Letošní devátý ročník úspěšného festivalu Dream Factory nabídl pestrou škálu divadelních představení, koncertů a nevšedních akcí, to vše v kulisách ostravských divadel a kouzelného prostředí Dolní oblasti Vítkovic. Pojďme se ohlédnout za posledními dny kulturního týdne.
Sobota 3. června
Pátý festivalový den začal v centru festivalového dění, v Divadle Petra Bezruče, kam dorazil pražský Činoherní klub. Skvělá hra Martina Čičváka Urna na prázdném jevišti s humorem odvyprávěla příběh tří hereček a jedné sopranistky loučící se se zesnulým kmenovým režisérem divadla. Jak už to u divadla bývá, nic není tak, jak se na první pohled zdá a divák během představení objevuje okolnosti režisérova úmrtí… Černá komedie z divadelního prostředí měla v Ostravě úspěch. Víkendový program myslel i na děti a představil pohádku Ošklivé káčátko, kterou pomocí loutek dětem nabídla herečka Jana Vyšohlídová.
V Divadle vědy na Dole Hlubina se návštěvníkům představil Stanislav Majer, s velice úspěšnou inscenací obrážející letošní divadelní festivaly Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny. Kritikou opěvovaná sonda do duše českého národa kombinující ironický humor s barvitým kouzlem Majera patřila k největším tahákům letošního ročníku. Na Dole Hlubina pokračovalo brněnské Divadlo Husa na provázku s inscenací Tango Macabre. Extravagantní, absurdní, praštěné drama představuje přední brněnské herce v tom nejlepší světle. Hra líčící úpadek jedné rodiny dostala v režii Vladimíra Morávka groteskní nádech a lidé se bavili. V Komorní scéně aréna zároveň probíhala světová premiéra hry Tomáše Vůjtka Smíření, dramaturgicky navazující na dvě předešlá veleúspěšná dramata S nadějí, i bez ní a Slyšení. Inscenace se dotýká tak trochu tabuizovaného tématu poválečného odsunu Němců z pohraničí. Historie, ke které se stále neumíme postavit čelem je v inscenaci podána s ironií a sarkasmem, úsměv ale mrzne na rtech. Komorní scéna aréna opět dokázala, že patří k naprosté špičce českého divadla. Závěr sobotního programu byl umístěn na Důl Hlubina, kde měli diváci možnost seznámit se s obřími loutkami nebo nahlédnout do nelehkého života pražských buskerů (pouličních muzikantů). Busking Un/limited ovšem nesklidil valný úspěch, v ostravském prostředí téma i zpracování zapadlo. O půlnoci se pak v industriálním prostředí mohli diváci nechat strhnout promítáním kultovního filmového zpracování Spalovače mrtvol.
Neděle 4. června
Poslední den Dream Factory představil tři inscenace se silnými tématy. Jako první se v Márnici Divadla Petra Bezruče představilo Divadlo X 10 s inscenací Obchod na korze. Děsivě aktuální dramatizace Grosmanovy novely o počátcích fašismu na Slovensku dokázala, že historie se stále opakuje. Stísněný prostor Márnice neúprosně mačká diváky a dodává tak na intenzitě představení. K absolutním vrcholům festivalu se ale zařadila následující adaptace známého románu Oscara Wildea Portrét Doriana G. Slovenské komorné divadlo Martin zpracovalo nedávno vydanou necenzurovanou verzi románu, přeneslo ji do moderního prostředí a návštěvníkům vyrazilo dech. Excelentní herecké výkony – vyzdvihněme Daniela Žulčáka dokonale ztvárňujícího složitou osobnost Doriana Graye – kombinující se s rychlým tempem inscenace, poutavými dialogy a režijními nápady se zaryly pod hluboko pod kůži. Naopak mírným zklamáním se stala svébytná inscenace Spalovač mrtvol pražského Národního divadla. Mikoláškova režie udělala z díla krásný divadelní kus, nekopírující filmové zpracování, ovšem některé herecké výkony působily z velké části uměle a nepřesvědčivě.
Dream Factory je tedy u konce a nám nezbývá než popřát organizátorům mnoho zdaru do příštích ročníků!
