Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the acf domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the email-encoder-bundle domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121
Divadelní svět Brno 2022: Poetický hyperrealismus a ženská síla – Divábáze
Zpět na výpis článků

Divadelní svět Brno 2022: Poetický hyperrealismus a ženská síla

 

Jedním z headlinerů festivalu Divadelní svět Brno byla inscenace polského divadla TR Warszava Střípky ženy, otevírající festivalovou dramaturgickou linku, která se věnovala ženské tematice. Režisér Kornél Mundruczó a scénáristka a dramatička Kata Wéber společně vytvořili působivý obraz třicetileté ženy vyrovnávající se se smrtí svého dítěte krátce po porodu. První dějství zachycuje pomocí live kamery domácí porod hlavní hrdinky Maji v přítomnosti jejího manžela a porodní asistentky a končí smrtí čerstvě narozeného miminka. Druhá část inscenace zachycuje setkání Majiny rodiny půl roku po tragické události.

Live kamera zachycuje to, co se odehrává „uvnitř“ scénografie – bílého kvádru s úzkými dveřmi – která zůstává dlouho skryta a jejíž přední stěna funguje jako promítací plocha. Cílem je navodit perfektní iluzi přítomnosti u reálné události. Až na několik detailů, jež zapříčinily chyby v práci s kamerou (ta měla např. skrýt přidělané „těhotenské“ břicho), se to daří a záběry působí až děsivě opravdově. Herečka Justyna Wasilewska jako by skutečně prožívala porodní křeče i hysterický křik. První část inscenace je mrazivým zachycením jedné velké osobní tragédie.

V části druhé se scéna otevírá, je přiznaně demontována a přestavěna v byt Majiny matky –⁠ v obývák, kuchyň, koupelnu a jídelnu. Iluze je na malý moment porušena, ale hned se zase vrací, když na večeři přichází Maja s manželem a další rodinní příslušníci. Zviditelňuje se propracovanost scénáře, jeho pomalé, ale spontánní plynutí, ve kterém se rodina chvíli agresivně hádá, jindy popíjí vodku a baví se historkami o Iggy Popovi a Davidu Bowiem. Na scéně se postupně dělá až viditelné dusno, v troubě se totiž peče kachna a všichni přítomní jsou povinni čekat na její upečení. Když se připálí, dým se rozprostírá po pokoji a podtrhuje nepříjemnou atmosféru. Z důvodu udržení tohoto napětí nebyla navíc do dvou a půl hodinového představení zařazena přestávka. Kontrastně poetické je pak intermezzo, kdy doposud rozhádané sestry objeví své gymnastické stužky z dětství a s nostalgií si spolu zatančí starou choreografii. Z takových spontánností inscenace čerpá svůj hyperrealismus s citem pro rychlé změny temporytmu.

Dojemnost a režijní „hraní na city“ graduje v momentě, kdy čtyři ještě před chvílí znepřátelené ženy v potemnělém pokoji společně zpívají italskou píseň Felicita, přičemž je původně panovačná a majetnická matka s úsměvem na rtech a láskou ve tváři doprovází na klavír. Doposud gradující repliky vyřčené jakoby na pokraji nervového zhroucení se zpomalí a na jeviště se dostane jemnost a přívětivost.


  • TR WARSZAWA – Střípky ženy
  • Režie: Kornél Mundruczó
  • Scénář, adaptace, dramaturgie: Kata Wéber
  • Asistent dramaturga: Soma Boronkay
  • Scéna a kostýmy: Monika Pormale
  • Hudba: Asher Goldschmidt
  • Light design: Paulina Góral
  • Účinkují: Dobromir Dymecki, Monika Frajczyk, Magdalena Kuta, Sebastian Pawlak, Agata Turkot, Justyna Wasilewska, Agnieszka Żulewska / Izabella Dudziak

Premiéra 13. prosince 2018, psáno z uvedení dne 27. května 2022 v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

FOTO: archiv Divadelního světa Brno