Zpět na výpis článků

Divadelní svět Brno 2022: Poetický hyperrealismus a ženská síla

 

Jedním z headlinerů festivalu Divadelní svět Brno byla inscenace polského divadla TR Warszava Střípky ženy, otevírající festivalovou dramaturgickou linku, která se věnovala ženské tematice. Režisér Kornél Mundruczó a scénáristka a dramatička Kata Wéber společně vytvořili působivý obraz třicetileté ženy vyrovnávající se se smrtí svého dítěte krátce po porodu. První dějství zachycuje pomocí live kamery domácí porod hlavní hrdinky Maji v přítomnosti jejího manžela a porodní asistentky a končí smrtí čerstvě narozeného miminka. Druhá část inscenace zachycuje setkání Majiny rodiny půl roku po tragické události.

Live kamera zachycuje to, co se odehrává „uvnitř“ scénografie – bílého kvádru s úzkými dveřmi – která zůstává dlouho skryta a jejíž přední stěna funguje jako promítací plocha. Cílem je navodit perfektní iluzi přítomnosti u reálné události. Až na několik detailů, jež zapříčinily chyby v práci s kamerou (ta měla např. skrýt přidělané „těhotenské“ břicho), se to daří a záběry působí až děsivě opravdově. Herečka Justyna Wasilewska jako by skutečně prožívala porodní křeče i hysterický křik. První část inscenace je mrazivým zachycením jedné velké osobní tragédie.

V části druhé se scéna otevírá, je přiznaně demontována a přestavěna v byt Majiny matky –⁠ v obývák, kuchyň, koupelnu a jídelnu. Iluze je na malý moment porušena, ale hned se zase vrací, když na večeři přichází Maja s manželem a další rodinní příslušníci. Zviditelňuje se propracovanost scénáře, jeho pomalé, ale spontánní plynutí, ve kterém se rodina chvíli agresivně hádá, jindy popíjí vodku a baví se historkami o Iggy Popovi a Davidu Bowiem. Na scéně se postupně dělá až viditelné dusno, v troubě se totiž peče kachna a všichni přítomní jsou povinni čekat na její upečení. Když se připálí, dým se rozprostírá po pokoji a podtrhuje nepříjemnou atmosféru. Z důvodu udržení tohoto napětí nebyla navíc do dvou a půl hodinového představení zařazena přestávka. Kontrastně poetické je pak intermezzo, kdy doposud rozhádané sestry objeví své gymnastické stužky z dětství a s nostalgií si spolu zatančí starou choreografii. Z takových spontánností inscenace čerpá svůj hyperrealismus s citem pro rychlé změny temporytmu.

Dojemnost a režijní „hraní na city“ graduje v momentě, kdy čtyři ještě před chvílí znepřátelené ženy v potemnělém pokoji společně zpívají italskou píseň Felicita, přičemž je původně panovačná a majetnická matka s úsměvem na rtech a láskou ve tváři doprovází na klavír. Doposud gradující repliky vyřčené jakoby na pokraji nervového zhroucení se zpomalí a na jeviště se dostane jemnost a přívětivost.


  • TR WARSZAWA – Střípky ženy
  • Režie: Kornél Mundruczó
  • Scénář, adaptace, dramaturgie: Kata Wéber
  • Asistent dramaturga: Soma Boronkay
  • Scéna a kostýmy: Monika Pormale
  • Hudba: Asher Goldschmidt
  • Light design: Paulina Góral
  • Účinkují: Dobromir Dymecki, Monika Frajczyk, Magdalena Kuta, Sebastian Pawlak, Agata Turkot, Justyna Wasilewska, Agnieszka Żulewska / Izabella Dudziak

Premiéra 13. prosince 2018, psáno z uvedení dne 27. května 2022 v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

FOTO: archiv Divadelního světa Brno