Zpět na výpis článků

Divadelní Flora 2018: Philoktet/ka

Black box olomouckého Sklubu se proměnil v minimalistické antické prostředí, kde se setkali postavy Philokteta, Odyssea a Neoptolema. Calle Fuhr se po dvou letech představil na Divadelní Floře s inscenací vídeňského Volkstheateru dle postdramatického textu Heinera Müllera Philoktetes.

Režisér vyzdvihl v inscenaci zejména téma relativizace pravdy a osoby, která přes okolní vlivy stále lpí na minulosti. Dominují zde zejména herecké výkony všech tří představitelů.  Odysseus (Sebastian Klein) v manažerském obleku představuje manipulátora, který je bezcitný, vypočítavý a nad každým krokem se dobře zamyslí. Klein pracuje zejména s verbálním vystupováním a dynamikou hlasu, čímž umocňuje gradaci. V jeho spárech se nachází Neoptolemos (Luka Vlatković), syn Achillea a zastánce uznané pravdy, představující mladého naivního idealistu, který tím vytváří kontrast k Odysseovi. Neoptolemos zde zastupuje nekonfliktního intelektuála věřícího v pravdu a svým naivním přístupem k životu je i snadno ovladatelný. V inscenaci představuje i kontrast herecký, neboť jeho role je oproti ostatním dvěma pojata velmi civilně.

Philoktet je tentokráte ztvárněn ženou ‒ Stefanií Reinsperger. Svou robustní klopýtající postavou (na jedné noze s lodičkou a na druhé pouze s ponožkou) zhmotnila onu bezbřehou rozpolcenost postavy, v čemž jí pomohl právě i ten fakt, že postava ani v textu není ryze mužská („Sám sobě mužem i ženou“). Philoktet díky jejímu ženství získává generalizující konotace a možná i kapku humorného nadhledu a ač jsou všechny tři postavy pojaty ambivalentně, díky Stefanii tak možná chováme k Philoktetovi jistou schovívavost. V rozhovoru po představení dokonce sama uvedla: „Nehraji muže ani ženu, hraji člověka.“ Režie Calleho Fuhra akcentuje z Müllerova textu právě zmiňovanou genderovou nevyhraněnost, pro kterou si vybral i tuto bravurní herečku, jež dokáže měnit své herecké polohy téměř v okamžiku. Její herectví je pohybově a hlasově velice expresivní. Niternou rozpolcenost postavy rovněž zachycují vysoké rámy, na něž se promítá její stín, se kterým někdy rozmlouvá. (Z důvodu prostorových omezení Sklubu uzpůsobil vídeňský soubor Divadelní Floře scénografii Philokteta na míru, kde z původních tří rámů zůstal pouze jeden.)

Básnický text Heinera Müllera v řeči vázané (konkrétně v blankversu) mohl být pro diváka neovládající německý jazyk problematický, obzvláště pak v dlouhých monologických pasážích. V konečném výsledku však představení dokázalo navodit stísněnou atmosféru a předalo intenzivní zážitek pouhým sledováním hereckého koncertu, zejména pak titulní představitelky.


  • VOLKSTHEATER Philoktet
  • Autor: Heiner Müller
  • Režie: Calle Fuhr
  • Dramaturgie: Angela Heide
  • Scéna a kostýmy: Amelie Sabbagh
  • Hrají: Sebastian Klein, Stefanie Reinsperger, Luka Vlatković

Premiéra 7. května 2017, recenze psána z uvedení 16. května 2018 v rámci festivalu Divadelní Flora.

FOTO: archiv Volkstheateru Vídeň