Zpět na výpis článků

DFKH: Y_Creatures

Neodmyslitelnou součástí Divadelního festivalu Kutná Hora, pořádaného Divadlem X10, jsou i experimentální, dramaturgicky koncipované události Y: Events. Myšlenka těchto programových sérií je alespoň na krátký čas nechat zviditelnit odvrácenou stranu naší společnosti, většinou fenomény úzce spojené s lidstvím jako takovým, které jsou však často nesmyslně odsuzované či dokonce tabuizované. Samotné organizátorské duo, Anna Chrtková a Petr Dlouhý, tato setkání charakterizují jako „divadlo současné dramaturgie“ nebo „společensko-politickou činohru“. Letos se program odehrával v prostoru Baru Pod Schodama, který byl pro potřeby festivalu dočasně pozměněn designérským duem Hadaikum (Adéla Chorá a Nela Britaňáková). Navíc se každý večer tento prostor proměnil v bezčasou liminální oblast, ve které probíhal sabat nočních (ne)stvůr.

Kvalita celkového zážitku z této programové linie festivalu se odvíjí od kvality participace samotných účastníků. Ti se krom zapojení do diskusí mohou sami stát součástí prostředí. Letošní možnost divácké participace nastala především skrze možnost vypůjčení kostýmů, masek, třpytek a další kosmetiky, které umožňovaly převtělit se do nové role. Těmito prostředky zrození tvorové potom překračovali jinak ve společnosti běžně vžité představy o zdánlivých binaritách všeho druhu.

Letošní téma Y:Events bylo shrnuto pojmem Creatures, česky tedy Obludy. Na programu k němu byly celkem dvě přednášky se společnou diskusí; první, úvodní přednášku si připravila Kateřina Kolářová z katedry sociologie fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Její uvedení do tématu, které zahájilo program celého Ypsilon Eventu, se týkalo chápání jinakosti v současné společnosti. Mluvilo se jmenovitě o tom, jak většinová společnost potřebuje ke svému zachování vyčlenit menšiny, které označí za deviantní a převede na ně vinu za neštěstí, která se jí dějí. Součástí prezentace byly i příklady ableistických, často i sexisticky či rasově laděných komentářů, které autorka sesbírala nejen v průběhu svých výzkumů.

Jako druhá proběhla přednáška umělkyně zabývající se tématy mimolidského a queer ecologies Alex Sihelsk na téma zobrazování queer osob nejen v populárních young adult seriálech. Jedno z hlavních odhalení byl postřeh, že fyzická „jinakost“ postav je často spojována s podvratným či pro společnost jinak nebezpečným charakterem. Po přednášce proběhlo též krátké hravé cvičení, kdy si posluchačstvo na základě náhodně přidělených atributů typu mstivý/nemrtvý vymyslelo charakter vlastní smyšlené nestvůry. Vyfabulované podoby a psychologické pohnutky nově zrozených kreatur poté ožily během krátkého společného představení.

Nově k Baru Pod Schodama přibyl i „Čarovný stan“, ve kterém probíhala intimní setkávání buď v menších skupinách či pouze mezi čtyřma očima. V průběhu festivalu se díky projektu Y: Shared Environments podělilo o svůj příběh celkem osm umělkyň a umělců z různých zemí světa. Každý a každá z nich si připravili svůj alko, či nealkoholický „magický nápoj“, obohacený kulturním či sociálním kontextem a osobním příběhem. Osobně jsem se zúčastnil setkání s kyrgyzskou umělkyní a kurátorkou Saadat AIT. Ta si jako svůj osobní charakteristický lektvar vybrala slané fermentované mléko, které v ní vzbuzuje vzpomínky na domovinu.

Součástí této programové řady bylo i několik provokativních performancí a navzdory prosbě organizátorů o kultivovanost, která byla otištěna v programu, anotaci a nápojovém lístku v jednom, neproběhla akce nakonec zcela bez incidentů. Umělkyně Saydie Vell, která ráda popuzuje a přezkoumává hranice konformity, si po půlnoci nachystala performanci, se kterou poněkud zmátla kutnohorské obyvatelstvo. Snad kvůli sporému odění, procítěné choreografii či efektu ohnivých tyčí bylo vystoupení narušováno nejen technickými problémy a městskou policií, ale i nepoučenými diváky, kteří si představení interpretovali jako pobídnutí k popuštění svých nejnižších pudů.

Další umělkyně, tentokrát Anette Friedrich Johanessen z Norska, si připravila vystoupení s názvem Threnody. Vizuálně se představení blížilo zážitku z projektu Terezy Lenerové Taxon, který byl k vidění například na festivalu Theatrum Kuks v roce 2022 a který vyústil ve velkolepou inscenaci Existuje dojem bytí v divadle Ponec (prem. v prosinci 2021). V kostýmu prodlužujícím všechny končetiny se Johanessen stala bytostí zvídavě ohledávající prostředí Kutné Hory. Ne-lidské stvoření, které se též pohybovalo člověku-nepřirozeným způsobem, si oblíbilo zahradu a lavičky naproti Baru. Fascinující bylo nejen sledovat, čeho všeho je tato bytost schopna sama o sobě, ale hlavně to, jak v průběhu performance začala interagovat s několika dětmi, které se odhodlaly stvoření prozkoumat zblízka.

Stejně jako loni se i tento Ypsilon Event stal důstojnou alternativou k, častokrát simultánně probíhajícímu, hlavnímu a hudebnímu programu Divadelního festivalu Kutná Hora. Atmosféra byla, až na několik odsouzeníhodných nepřístojností ze strany lokálních štamgastů, přátelská a otevřená. Kutnohorský genius loci, zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO, poskytuje festivalu nad rámec promyšlené dramaturgie punc unikátnosti, který stojí zato zažít.

FOTO: DFKH