Zpět na výpis článků

DFKH: Nekonečná Last Minute

Divadlo X10 každoročně pořádá Divadelní festival Kutná Hora, který funguje jako přehlídka české a zahraniční nezávislé divadelní tvorby. Stejně tak každoročně X10 do programu zařadí jednu ze svých aktuálních inscenací. Pro letošní ročník zvolili březnovou premiéru Filoklétés. Last Minute, mezigenerační multimediální adaptaci antického mýtu doplněnou o intenzivní hudební linku, se stejně naléhavým sdělením.

Stejnojmenný tragický pretext od Sofokla pojednává o titulním hrdinovi, který je svými společníky vyloděn na pustém ostrově kvůli zápachu ze své hnisající rány. Na ostrově tráví skoro dekádu svého života o samotě, vyloučen ze společnosti. Postupně se k němu přidává Neoptolemos, mladý syn Achillea, Filoklétova nepřítele, který jej měl původně obelstít, jako kdysi jeho otec, a obrat o jeho zázračný luk. Krátká deskripce příběhu a příbuzenských vztahů se stává pro inscenaci zásadní a herectvo na ní staví i interakci s diváctvem. Zcela určující je v tomto smyslu i obsazení inscenace. V roli Neoptolema se postupně střídá nejmladší trojice hereckého souboru X10 – Vojtěch Hrabák, Antonie Rašilovová a Václav Marhold. Cross casting společně s trojobsazením zkomplexňuje pocity a postoje, které postava prožívá a na jevišti ztělesňuje. Vzniká zde zároveň mezigenerační střet, který se společně s nekončící frustrací a úzkostí z klimatické krize, dospívání a vyrovnávání se s traumaty a válkami svých (i našich) rodičů a prarodičů stává ústředním tématem inscenace, derivovaným z originálu a přirozeně adaptovaným na současnost. Věkové rozlišení postav je umožněno i jejich vizuálem: Neoptolemové na sobě mají, na rozdíl od starší generace, třpytky a pečlivě modelované vlasy, příznačné pro gen Z.

V kostýmech již podobná míra distinkce znatelná není. Všechny oděvy postav v inscenaci jsou tmavé barvy, čímž vytváří až tísnivý kontrast k prázdné bílé scéně. Textová i vizuální prázdnota prolíná antický pretext se současností a s tím, co nám generační trauma (potažmo i desetileté oddělení od společnosti, které Filoktétés zažívá) přináší.  Zároveň jsou na scéně dlouhé střapaté látkové pásy, nápadně připomínající mohutné antické sloupy. Jedním z mála pohybů, který diváctvo na jevišti může pozorovat, je pohyb těchto neklidných objektů, když jimi herectvo prochází tam a zpět, a digitální projekce live cinema, která v některých momentech proměňuje dynamiku i atmosféru představení. Dalším intermezzem v neustávajícím ruchu se stává herecká participace s diváctvem. Skoro až formou performance lecture troj-Neoptolemos zkouší přítomné diváctvo z dějin a příbuzenských vztahů antických hrdinů (opravdu jen mužů). Na jednu stranu zábavné odlehčující testování diváctva přidává další rovinu ve skoro dvouhodinové neutichající přehlídce bolesti pocházející z válek, mezilidské neempatičnosti a schopnosti způsobit jakýkoliv typ bolesti a násilí.

Neúprosnost sdělení podporuje i živý, převážně rytmický hudební doprovod. Po pravé straně scény stojí bicí souprava, ke které mezi replikami usedá Jan Bárta (Filoklétés). Rytmy, které odtud vyluzuje, často připomínají bubnování při útočných taženích. Divácto tím pádem nenalézá ani chvíli klidu nebo katarzního spočinutí. Naopak i samotný závěr představení vzbuzuje více otázek než uspokojivých odpovědí. Část hereckého souboru se proměňuje v kapelu a završí produkci coverem od The Cranberries Zombie. Společně tak herecký soubor, režisér a zprostředkovaně i píseň kapely odsuzují všechno násilí, ať už Filoklétovo nebo naše vlastní.

Oproti další antické inscenaci, uvedené na festivalu, Odyssea Divadla Ludus, pracují inscenátoři Filoktéta s časem představení a jím umocňovanou frustrací, spojenou s (mužským) válečným násilím rozdílně. Ludus desetileté úzkostné čekání na Odyssea zobrazuje prostřednictvím rychlého, až zběsilého tempa veškerého jevištního dění. Filoklétes je oproti tomu dlouhým, rozvážným výčtem utrpení a všeho, co je na světě ohavné. Právě délka (byť rozdílná) a jistá úpornost obě dvě inscenace spojuje a ke konci tematicky poměrně náročného festivalu zpřítomňovala pocit naší poslední minuty – last minute, která se zdá/la nekonečně zdlouhavá.

Autorka je studentkou 2. ročníku magisterského programu Divadelní studia na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci.


  • DIVADLO X10 – Filoklétés. Last Minute
  • Autor: Ondřej Novotný
  • Režie a scéna: Ondřej Štefaňák
  • Dramaturgie: Lenka Havlíková, Ondřej Novotný
  • Hudba: Kryštof Blabla
  • Kostýmy: Matilda Tlolková
  • Make up: Kateřina Housková
  • Plakát: Terezie Chlíbcová
  • Hrají: Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Václav Marhold

Premiéra 22. března 2024, psáno z reprízy 20. září 2024 v rámci Divadelní festivalu Kutná Hora.

FOTO: Divadlo X10

Poslední články autora