V pátek začal pátý ročník Divadelního světa Brno, tentokrát věnovaný komedii a speciálně Woody Allenovi, jemuž byla věnována celá jedna dramaturgická linie. Kromě klasické činohry je v této sekci možné zhlédnout i taneční představení inspirované Allenovým filmem Manhatten, případně LiStOVáNí jeho povídkami Lukášem Hejlíkem. Mezi první inscenace uváděné v rámci hlavního programu patřilo mj. monodrama Venduly Borůvkové Modelka XXL v režii Janky Ryšánek Schmidtové.
Venda Koblížková (Vanda Drozdová) je žena středního věku, která bojuje se svou váhou a jejíž sebevědomí klesá a stoupá s dosaženým body mass indexem. Se svou vizáží spojuje nejen neúspěchy v lásce, ale i neutěšené rodinné vztahy. Velmi touží být přijímána a věří, že se tak stane, když se bude podobat modelkám ze stránek módních časopisů. Vyzkoušela už všechny diety, zná kalorické hodnoty většiny jídel a samu sebe stylizuje do podoby, o níž si myslí, že je pro její okolí nejpřijatelnější. Celý život se touží stát modelkou a zařadit se mezi ty krásné, štíhlé a úspěšné. Její poslední šancí je vítězství v soutěži o Modelku XXL, od kterého ji v jednu chvíli dělí marná snaha natočit požadovaný medailonek. Venda střídá různé varianty, od těch, o nichž si myslí, že se od ní očekávají a jsou tzv. in, až po skutečně osobní a neveselé výpovědi o zneužívání nejrůznějšího druhu ze strany matky, otčíma i současných partnerů. Prostřednictvím této „terapie“ nakonec najde ztracené sebevědomí, přehodnotí nereálná očekávání a vyrazí do boje za „rovnoprávnost pro svoje stehna“.
Nesnadný úkol, kterým one women show nepochybně je, zvládla Vanda Drozdová obdivuhodně a nutno podotknout, že její postava, tedy Venda Koblížková, jí to nijak neusnadňuje. Je těžké, nechat se nadchnout „blbkou“ v růžové paruce a neforemném trikotu, která šlape na rotopedu v lodičkách. Počáteční odpor je ovšem brzy zlomen nejen díky vtipnému textu, ale také plnokrevnému výkonu hlavní představitelky.
Oceňuji také, že na tak malém prostoru, a to nejen v rámci scény, kterou tvoří pouze vyvýšený čtverec cca 2 x 2 m zaplněný nejdůležitějšími rekvizitami věčných dietářek – rotoped, lednice, váha a malý kufřík skrývající především Vendiny dietní prohřešky, ale také rozsahem textu, dokázaly inscenátorky zábavně a trefně upozornit na příčiny i důsledky nesmyslného přeceňování vzhledu, který toho tak málo říká o tom, jací ve skutečnosti jsme.
Autor: Vendula Borůvková. Režie: Janka Ryšánek Schmidtová
Premiéra: 9. 1. 2010, psáno z reprízy 7. 6. 2014 v rámci festivalu Divadelní svět Brno
Foto: Jiří Tashi Vondráček
