S předstihem čtyř dnů dostal festival Divadelní svět Brno, startující svůj program 20. května, výjimku od ministerstev pro pořádaní vnitřních kulturních akcí. Pětidenní festivalová nabídka na devíti brněnských scénách byla zahájena představeními v Mahenově divadle, Redutě a hřebem večera se stala velkolepá taneční performance Noosféra neboli zmrzlinové andante pro tanečníky a fontánu na Piazzettě Janáčkova divadla. Krom návštěvníků dlouho lačnících po kulturním zážitku se připojilo mnoho náhodných kolemjdoucích a prostoru panovala radostná atmosféra znovushledání u působivého estetického zážitku. I přes respirátory zodpovědných diváků prosvítaly široké úsměvy.
Ačkoliv se program uvnitř divadel vzhledem k pandemickým okolnostem soustřeďoval pouze na české scény, neubíralo to na jeho rozmanitosti. Záběr byl opravdu široký. Ke zhlédnutí byla škála představení – od klasické činohry přes experimentálnější komedie a program pro děti po taneční a pohybové divadlo. Činoherní vyžití zajistil např. divadelní spolek JEDL pod vedením Jana Nebeského, který na festivalu uvedl premiéru inscenace Manželská historie. Dále se naskytl velký prostor pro samotné Národní divadlo Brno, na festivalu odehrálo premiéry inscenací Majitelé klíčů a Doktorka. Festivalová sekce pro děti zahrnovala celkem sedm představení a interaktivních zážitků na pomezí divadla, a zpřístupnila tak festival i těm nejmenším. Výrazná byla tentokrát taneční a pohybová sekce festivalu. Ve spolupráci Losers Cirque Company, Daniela Špinara a Radima Vizváryho vznikl technicky náročný a do detailu propracovaný projekt Heroes, na festivalu byl reprízován hned třikrát v Janáčkově divadle. Za zmínku stojí i Amazonky, jež vznikly pod vedením Lenky Vagnerové, taneční představení nabité silnou ženskou energií.
Zásadním se stal samozřejmě i online program zpřístupněný zdarma, který suploval představení zahraničních souborů. Inscenace jako Jezdec na bělouši německého Theater Bremen nebo Tři sestry Münchner Kammerspiele reformují evropské režijní přístupy a staly se festivalovým „must-see“. Virtuálně bylo možné sledovat i dramaturgickou linku připomínající tvorbu režiséra Jana Kačeny. Zpřístupněny byly záznamy dvou jeho starších inscenací a krátká dokumentární inscenovaná debata Kačenových kolegů a přátel Hovory z Ján.
Ačkoliv se na některých představeních nenaplnila ani snížená poloviční kapacita, prolínala se celým festivalem sounáležitost a radost z návratu do hledišť. Divadelní svět Brno byl první vlaštovkou celkového rozvolňování kultury a po tak dlouhé abstinenci sdíleli nadšení jak tvůrci, tak diváci. Na premiérách se objevovalo nezvyklé množství významných uměleckých osobností a organizačně vše probíhalo hladce a bezproblémově. Všichni účastníci brali pandemická opatření zcela zodpovědně.
Ředitel festivalu Martin Glaser, který trpělivě vyjednával pro Divadelní svět speciální podmínky u vlády, a dramaturgická rada, schopna hluboké reflexe aktuálních divadelních trendů i v nepříznivých podmínkách posledního roku, zareagovala na měnící se situaci velmi pohotově a v duchu tématu Nová perspektiva připravila pět dní plných intenzivních i netradičních divadelních zážitků. Resuscitace kulturního života proběhla úspěšně.
FOTO: archiv Divadelního světa Brno
