Inscenace Kaleido, pohlednice z cesty kolem světa měla premiéru 12. 11. 2020, v čase nezvyklém pro uvádění nových divadelních projektů, které jsou z důvodu protipandemických opatření odkázány k přenosu na obrazovky našich počítačů.
Soubor Le Cabaret Nomade běžně hraje pouze pro jednoho diváka, jehož vítá ve svém pojízdném karavanu nebo malém šapitó. S návštěvníkem představení performeři navazují vztah upřenými pohledy z očí do očí a pomalým soustředěným pohybem, kterým uchopují veškeré objekty zastupující během představení loutky. Sdílený přítomný okamžik je důležitý pro vytvoření atmosféry vzbuzující pocity slasti, něčeho skoro až zakázaného. Přítomnost herce a diváka je v online streamu zapovězená, avšak práce s fetišem a blízkostí může pokračovat i prostřednictvím filmového obrazu.
Pro tvorbu „nomádů“, jejichž hlavními osobnostmi jsou Aude St. Martin, Marie Svobodová, Drahomír Stulír a Ekaterina Plechkova, je důležitý motiv cesty či putování, jež je svým vlastním cílem. V Kaleidu tomu není jinak, což prozrazuje i podtitul „pohlednice z cesty kolem světa“. V pohlednicích jsou epizodicky zaneseny útržky poznávání nových věcí a princip takovéto mozaiky vzpomínek vytváří strukturu inscenace. Příběhem nás provází dvě postavy – mladá dívka (Marie Svobodová), která poznala, že na světě jsou další lidé, a její průvodkyně (Aude St. Martin), která jí ukazuje, jak lidé bydlí a cestují. Performerky poetiku vyprávění tvoří čistě divadelními postupy, jako třeba stínohrou, kterou kombinují s animací předmětů denní potřeby a loutek od výtvarnice Katanari. Například při jedné z opakujících se scén mají boty nazuté na dlaních, jimiž rytmickým klapáním znázorňují cestu, ale i vnitřní emoce postavy.
Kaleido se zároveň stalo svébytným audiovizuálním dílem. Obraz záznamu se zaměřuje na výrazové prostředky, jako jsou světlo, zvuk, objekty, tělo herce, a k tomu přidává vlastní matérii střihové skladby, která se soustředí na divákovy smysly, především sluch a hmat. Kameru bychom mohli přirovnat ke kaleidoskopu, jenž přehrávané situace zobrazuje útržkovitě a z různých úhlů pohledu. Dějem nás provází dívčí hlas, ale tvář herečky, které by měl patřit, se téměř neukazuje, zato záběr scény je často poskytován právě z jejího pohledu, aby divák mohl spatřit to, na co její postava pohlíží. Tímto způsobem je budován pocit, že můžeme být přímým účastníkem děje. Herecká práce, jako například mimika nebo manipulace s objekty, je zachycena ve velkém detailu, zatímco některé věci zůstávají úmyslně mimo záběr, skryté našemu zraku.
Z obývacích pokojů Kaleido své diváky odnáší do světa lyrických příběhů, které vypráví kočovníci na svých cestách a které i přes svou jemnost neztrácí naléhavost plynoucí z kritiky dnešního zrychleného světa.
- LE CABARET NOMADE – Kaleido, pohlednice z cesty kolem světa
- Autorky konceptu: Aude St. Martin, Marie Svobodová
- Režie a dramaturgie: Tereza Agelová
- Scénografie: Drahomír Stulír
- Loutky: Katanari
- Kostýmy: Magdaléna Teleky
- Hudba: Nèro Scartch
- Světla: Vladimír Burian
- Kamera a tvorba videa: Nikola Pracná
- Účinkují: Aude St. Martin, Marie Svobodová
Psáno z online premiéry 12. listopadu 2020.
FOTO: Drahomír Stulír