Komedie Tlustý prase současného amerického dramatika Neila LaButeho se 22. listopadu dočkala už pátého českého uvedení, a to v Moravském divadle Olomouc v režii Romana Vencla a dramaturgii Miroslava Ondry.
Hra Tlustý prase začíná jako klasická romantická komedie – zaměstnanec reklamní agentury Tom potká na obědě knihovnici Helenu, která se řídí mottem, že svět se nebude smát jejím kilům navíc, pokud se ona bude smát jako první. Přeskočí mezi nimi jiskra a domluví se, že spolu zajdou na večeři. Vše by se vyvíjelo jako pohádka, kdyby se Tom nepohyboval v korporátním světě jako vystřiženém z Amerického psycha, kde se dokonalý zevnějšek cení nad osobnost, a kdyby byl schopen odolat posměškům ze strany svých kolegů.
V roli Heleny se představila Jana Posníková, která do Moravského divadla nedávno přestoupila z Divadla Tramtarie. Titulní role v rukou nováčka souboru se vyplatila. Posníková sršela vtipem a charismatem a poprala se s nešťastným vývojem své postavy, jak to jen šlo. Celou dobu jsem si přála, abychom příběh viděli z pohledu Heleny a ne Toma, protože by to jistě byla zajímavější podívaná, ale svým způsobem chápu, že LaBute psal z perspektivy, kterou zná z vlastní zkušenosti. Její postava ve hře vystupuje překvapivě málo, což je škoda, protože byla jediná, jejíž myšlenkové procesy jsem po většinu hry dokázala pochopit, neboť nepůsobila prázdně. Oproti tomu scény s Tomem a jeho kolegy se nepříjemně vlekly a přemrštěné komentáře na Heleninu váhu se brzy omrzely. Tom v podání Tomáše Krejčího byl definicí slova bezpáteřnost, což není negativní kritika, protože jeho činům ve hře toto ztvárnění zcela odpovídá.
Nenucená Helena kontrastuje s pseudodokonalým stylem, ve kterém se nese celá inscenace. Scéna má podobu minimalistické, bíle zařízené kanceláře a jednotlivé výstupy jsou od sebe oddělovány populárními písněmi (např. Love Yourself), které dokreslují extrémní konformitu většiny postav.
V inscenaci je výrazně akcentováno téma domnělé nutnosti zapadnout do společnosti. Tlustý prase v Moravském divadle říká mnoho věcí – neexistuje jeden standard krásy, nedosáhneš štěstí, pokud si nebudeš stát za svým; fotit si jídlo na Instagram je zbytečné. Nejspíš to bude tím, že se pohybuji v sociální bublině, ale neměla jsem pocit, že by tato inscenace říkala divákům něco nového. Nečetla jsem původní text, a tudíž nemohu říci, kolik z těchto nedostatků pochází od Neila LaButeho a nakolik je to vina zpracování.
- MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC – Tlustý prase
- Autor: Neil LaBute
- Překlad: Dana Hábová
- Režie: Roman Vencl
- Dramaturgie: Miroslav Ondra
- Scéna a kostýmy: Aleš Valášek
- Výběr hudby: Roman Vencl
- Inspicient: Věra Šindlářová
- Nápověda: Ivana Smudová
- Účinkující: Jana Posníková, Tomáš Krejčí, Petr Vaněk, Daniela Klevetová
Psáno z premiéry 22. listopadu 2019 v Moravském divadle Olomouc.
FOTO: Daniel Schulz
