Městské divadlo v Mladé Boleslavi brzy přivítá diváky na premiéře Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy. O aktuálnosti této hry, ale také o jiných věcech jsme se pobavili s představitelem hlavní role Petruccia a zároveň člena souboru divadla v Mladé Boleslavi Petrem Halíčkem.
Zkrocení zlé ženy mělo na konci loňské sezóny premiéru na Kosti. Jak se vám zkoušelo? A jak na Vás působí práce v exteriéru?
Pod širým nebem se zkoušelo božsky, tehdy začala rekonstrukce divadla a my jsme zkoušeli na hradě po večerech, neboť bylo zapotřebí čekat, až skončí návštěvní hodiny. V pondělí se dalo zkoušet celý den, ale to tam zase nebyl nikdo v bufetu. Zkrátka byla to nová zkušenost a opravdu zážitek (teď nemluvím o tom, že nikdo nebyl v bufetu). Z práce v exteriéru jsem měl obavy a nakonec se mi to líbilo tak, že jsem tam přespával, i v pondělí, i v bufetu.
Nyní se můžeme těšit na prostorovou změnu, jelikož máte premiéru v divadle. Pociťujete nějaké výrazné změny? Došlo k radikálnějším úpravám?
K radikálnějším úpravám nedošlo, divadlo je pořád rozkopané, rekonstrukce stále probíhá. Ale to vůbec nevadí, protože hra je inscenována tak, že herecká grupa přijede na plac a tam hraje divadlo. Vezme do hry i místního opilce, ze kterého udělá Petruccia. Tak to Shakespeare původně napsal, ale dnes už se to tak neinscenuje. Jsem rád, že my jsme se k tomu vrátili, má to něco do sebe. Ale abych jen nevtipkoval a vrátil se k Tvé otázce, k těm radikálním úpravám. To já vlastně ještě nevím, neboť zkoušku budeme mít v den premiéry a teprve potom uvidíme. Bude tam tedy i prvek improvizace, což režisér chtěl. Teda, aspoň to říkal na první čtené a teď se mu to určitě splní.
Petruccio je inteligentní muž, který má v životě jasno a navíc dokáže obrazně řečeno zkrotit saň, ztotožňujete se s jeho postavou?
Naprosto! Myslím, že jsem tu roli dostal hlavně proto, aby režisér neměl moc práce, hraju sebe, jen bylo zapotřebí se naučit ten alexandrín, či jak se to jmenuje. To, jak máte udělat důraz či pauzu na daných místech, aby to lépe vyznělo.
William Shakespeare je pokládán za „nesmrtelného“ autora, respektive autora ,,nesmrtelných“ děl, která jsou stále velice žádaná. Jaký vztah k jeho tvorbě zaujímáte Vy? Máte nějaký oblíbený text?
To je jako se vším, záleží, s kým to člověk dělá. S bystrým inscenačním týmem a talentovanými herci lze dobře udělat třeba telefonní seznam, ale pokud se potkáte s antidivadelníky, tak ani Shakespeare nepomůže. Mým oblíbeným textem je právě ten, který zrovna dělám teď, tedy Zkrocení zlé ženy, jak se mezi divadelníky říká „zézetžetko“.
Jak se Vám jeví v dnešní době tato hra, zdá se Vám aktuální?
Vztah mezi mužem a ženou byl, je a bude aktuální vždy. Co bude svět světem, čili pokud bude muž k ženě a žena k muži. V dnešní době se nám to začíná trochu míchat a právě proto je dobré ukazovat, že muž patří k ženě. Hra je velmi vtipná a má v sobě kromě humoru velikou pravdu. Nápad režiséra inscenovat to ve spojení s komedií dell´arte je výživný. Spojit skvostné slovo velkého Williama s pohybovým divadlem ve stylu „náměstí“ nás hodně bavilo a není nad to, když se herci baví. Pak je šance, že se budou bavit i diváci. Omlouvám se, pokud něco vyznívá jako byste to už někde slyšeli, ale některé věci platily i daleko dřív než je třeba zrovna Shakespeare začal psát.
A na čem Vy nyní v divadle děláte, na co se můžou diváci těšit?
Po té co jsem si uklidil šatnu, vyspravil schody a udělal příčku, tak snad mě pustí k té fasádě. Aby to nějak vypadalo…!
Děkuji za rozhovor!
Foto: Petr Veselý
