Varšavská skupina Teatr Tańca Zawirowania představila v pondělí 13. května na Divadelní Floře svou velmi čerstvou inscenaci Navigation song BD303, která měla ve svém domovském prostředí premiéru pouze dva dny před uvedením v Olomouci. Nabídli ji místo avizované inscenace Closeness, což bylo divákům oznámeno až těsně před začátkem představení.
Divadlo Teatr Tańca Zawirowania z Varšavy bylo založeno v roce 2004 jako první repertoárové taneční divadlo v Polsku. Ředitelkou je bývalá první sólistka polské Národní opery a divadel v Hagenu a Dortmundu. Do roku 2007 se divadlo věnovalo spíše tradičním tanečním formám, až poté se přetransformovalo v centrum moderního tance, které klade důraz na vyjádření emocí pomocí tance. Soubor tvoří tanečníci s různým tanečním zaměřením, od klasického přes moderní a jazzový tanec, až po pantomimu. Od svého vzniku mají na kontě více než desítku inscenací, mnoho účastí na festivalech a mnohé zkušenosti s mezinárodní spoluprací. V té době vznikla i inscenace Navigation song.
Pod vedením izraelského choreografa Irada Mazliaha nacvičili tři tanečníci inscenaci o hledání místa na zemi, lidské cestě, egoismu a humanismu. Inspirací je osobní zkušenost samotného choreografa, který se narodil v Kanadě, má izraelské kořeny a nyní zakotvil v Polsku. Název hry navazuje na tradici tzv. navigation songs – navigačních písní, které měly sloužit námořníkům v orientaci na moři, když se vraceli domů. Divákovi však tanečníci moc indicií k zorientování se neposkytují. Jestliže toto představení mělo nabídnout nějaký příběh, byl velice dobře skryt. Vše plyne jakoby v nesourodých a nespojitelných výstupech, pouze s náznaky jakési myšlenky, která ovšem nikdy plně nevypluje na povrch.
Lepším řešením, než pátrat po příběhu, je snad jen, nechat se unášet na vlnách hudby, světel, pohybu a kochat se tím, co lidské tělo dokáže vyjádřit. Dva muži a jedna žena předvádějí různorodé pohybové situace – od pečlivé propracovanosti až ke konečkům prstů po jednoduchý tanec, připomínající spíše taneční rozcvičku. Jako tým působí sehraně a dokážou tak vytvořit různorodé a zajímavé pohybové polohy.
Scéna je velmi jednoduchá. Prázdný hrací prostor je ohraničen pouze horizontálně položenými tyčovitými světly a nad ním visí velká trojúhelníková plachta. Jako rekvizity slouží velký černý kvádr, dřevěná deska, červená a bílá látka.
Nejefektivnější součástí představení jsou světla a hudba, či lépe řečeno zvuky. Právě ony mají největší vliv na atmosféru. Každá jednotlivá část má jiné osvětlení a hudbu, a možná proto vše působí tak nesourodě. V hudbě se vystřídá celkem sedm skladeb a interpretů, od rytmů připomínajících Řecko, kytarové a klavírní akordy, až po celý orchestr. Vše působí v kombinaci se světlem a pohybem v některých chvílích až mrazivě, a v jiných okamžicích zase silně temperamentně. Výstupy jsou na pár místech proloženy mluveným slovem v polštině a angličtině. Nezdálo se však, že by mělo jít o velmi zásadní texty, neboť často byly poněkud nesrozumitelné a mohli za to sami herci, kterým hlas zanikal přes hudbu, rychlé pohyby nebo přes látku přehozenou přes tanečnici.
Pokud divák nehledá příliš příběh nebo výraznou myšlenku, ale postačí mu pouze pohybový projev, může být Navigation song BD303 pro něj zajímavým, nedějovým představením. Jestliže polský soubor toužil po vyjádření i něčeho hlubšího, měl by se znovu zamyslet, jakým způsobem to do své inscenace vložit, zde totiž jako nejpodařenější prvek, pokud přehlédneme pár situací, ve kterých vše působilo zbytečně zdlouhavě, zůstává pouze moderní a scénický tanec ve spojení s rytmickou hudbou a proměňujícím se osvětlením. Poselství však zůstává ukryto.
Foto: Jiří Doležal, archiv Divadelní Flory 2013
Teatr Tańca Zawirowania, Varšava – Navigation song BD303. Choreografie: Irad Mazliah. Tančí: Korina Kordova, Bartosz Figurski, Szymon Osiński. Hudba: Béla Bartók, Igor Krutogolov & Thunderwheel, Goffredo Petrassi, David Bowden, György Ligeti, Julia Kubica, Wojciech Kilar
Premiéra: 11. 5. 2013, recenze z reprízy 13. 5. 2013
