Čtvrteční den byl dnem zkušebním. Souběžně s festivalem Dream Factory v Ostravě probíhá v Českém Těšíně i polském Cieszyně ve dnech 7. – 10. června již 23. ročník mezinárodního divadelního festivalu Bez hranic (Bez granic). Nápadem ředitele festivalu DF, Tomáše Suchánka, bylo propojit obě divadelní akce. Prozatím pouze v jednom dni. Ve čtvrtek se diváci DF přesunou do Těšína a v pátek se těšínští přesunou k nám do Ostravy.
Jelikož se jednalo o zkušební rok, kdy se festivaly propojí, tak byl počet účastníků omezen pouze na třicet. Přeprava byla zajištěna vlakem, jízdenka byla v ceně vstupenky, takže jsme se nemuseli starat téměř o nic. Pouze přijít na nádraží Ostrava-Stodolní, odkud nás vlak dovezl až do zastávky Český Těšín. O zábavu ve vlaku se postarala dvojice Pavla Gajdošíková a Michal Sedláček, kteří nás celou cestu obohacovali svými hudebními výstupy.
V Těšínském divadle nás již přivítal ředitel festivalu Bez (h)granic Janusz Legoń a pozval nás do příjemného prostředí divadelní kavárny, kde spolu s Tomášem Suchánkem přivítali všechny hosty a pobavili se o festivalech. Byly pasáže, které někdo překládal do češtiny, byla však také místa, která nikdo nepřekládat, a to jsem potom byla téměř ztracena. Od Tomáše Suchánka jsem se dověděla, že měli strach uvést Ucpanej systém Dejvického divadla, protože se jedná o nejsprostší inscenaci v jejich historii. Diváci však přijali hru dobře. Ředitel festivalu DF mluvil také o Divadle Komedie a o nedostatku finančních prostředků na jeho pokračování.
Ještě než se na jevišti uvedlo Divadlo v Dlouhé se svou inscenací Hráči, zahájil oficiálně Janusz Legoń již 23. ročník mezinárodního divadelního festivalu Bez (h)granic a zároveň vyzdvihl spolupráci mezi Čechy a Poláky, což naznačuje i samotný název festivalu.
V režii Jana Borny a Miroslava Hanuše Divadlo v Dlouhé předvedlo neskutečnou podívanou o tom, jak se zloděj nechá napálit zlodějem. Hra byla napsána r. 1842, mohlo by se tedy říct, že už je dávno přežitá, ale jak moc bychom se mýlili. Není snad aktuálnějšího tématu. Rychle a snadno přijít k velkému množství peněz, to je dnes cílem nejednoho člověka, avšak stejně se vždycky ukáže, že je někdo více lstivější než vy.
Nápad propojit oba festivaly vidím jako velmi zdařilý. Ostravští diváci tak aspoň měli možnost poznat Těšínské divadlo a nakouknout pod pokličku nejstaršímu porevolučnímu divadelnímu festivalu na našem území.
Foto: Martin Špelda
