Národní divadlo moravskoslezské si do svého bohatého baletního repertoáru přičetlo další úspěch. Trojdílná inscenace All that jazz, rock, blues sklidila bouřlivé ovace a může se tak právem zařadit mezi ostravské baletní triumfy.
Úvodní choreografie Après rasage Reginy Hofmanové otevírá taneční večer rytmy tanga. Blok zahajuje scéna šesti mužů nad průzračnými umyvadly, jež pojí stejná činnost – holení. Skvěle zde souzní práce s rekvizitami, světelný design a samotný tanec, který vytváří paletu dechberoucích obrazů a emocí. Tento zcela mužský svět naruší jediná žena (tančí Lore Jehin). Ačkoliv je tanec tanga spojen s mnoha klišé, choreografka zde na něj vytváří zcela odlišný pohled a do popředí staví pouhé gesto, náznak. „Jsem zvyklá pozorovat lidi, jejich gestikulaci, protože volný nonverbální projev čítá daleko větší množství komunikačního obsahu, než si člověk připouští. Vše zkombinuji v dojem, který ve mně v ten okamžik vře,“ uvedla Hofmanová v rozhovoru pro Národní divadlo moravskoslezské.
Druhá část je věnována jednomu z nejvýraznějších hudebních osobností 20. a 21. století, muži s nezaměnitelným hlasem, Tomu Waitsovi. Album Rain Dogs, jehož písně provázejí choreografii, protkává metafora zmoklého psa, který se v dešti ztratí a nemůže najít cestu domů. Stejně jako pomyslný domácí mazlíček, tak i tanečníci hledají sami sebe, hledají své místo ve společnosti a v neposlední řadě pátrají po svých kořenech. Nejemotivněji působí skladba Dirt in the ground, která říká: Je jedno, kdo jsme, kým jsme a co děláme, na konci budeme stejně všichni jen ta „špína v zemi“. Pro choreografii Johana Ingera nebyl důležitý pouze tanec jako takový, ale i výraz a vnitřní pohyby jednotlivých tanečníků. Tento nelehký úkol zvládli členové souboru na výbornou – především bych ráda vyzdvihla výkon Reie Masatomiho, jehož výraz se perfektně doplňoval s každičkým pohnutím jeho těla.
Inscenaci uzavírá živelné mambo v choreografii Itzika Galiliho. Ten je ostravským divákům již známý z velmi vydařené inscenace minulé sezóny, Dva světy/Jeden svět. Neotřelou směsicí moderního baletu a mamba vytvořil Galili rozmanitou přehlídku postav, od sexy svůdnice až po pomalejšího intelektuála. Zrovna on má v choreografii největší prostor. Taneční, a především komediální talent Stefana Pietragalla odbourával publikum od začátku až do konce. Jeho nenápadná postavička tančící vždy trochu mimo celek nakonec září v komickém duetu s neméně talentovanou Barborou Šulcovou, ve kterém představují neuvěřitelné, až akrobatické prvky.
Dramaturgicky skvěle vyřešená inscenace nabízí v jednom večeru tři velice odlišné žánry jak hudební, tak taneční. Z víru emocí tryská pohybové mistrovství jednotlivých tanečníků, které diváka chytne a nepustí po celou dobu nezapomenutelného představení.
- NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ – Divadlo Jiřího Myrona – All that jazz, rock, blues
- Choreografie: Regina Hofmanová, Johan Inger, Itzik Galili
- Kostýmy: Rafael Jakimiuk, Johan Inger, Itzik Galili
- Hudba: Ástor Piazalla, Tom Waits, Pérez Prado
- Světelný design: Daniel Tesař, Peter Lundin, Itzik Galili
- Účinkovali: Aglaja Sawatzki, Anna Knollová, Anna-Lena Uth, Barbora Šulcová, Barnaby James Packham, Brittany Haws, Emanuele Del Celo, Gerardo González Villaverde, Giacomo Quatraccioni, Karolína Křížová, Koki Nishioka, Laura Moreno Gasulla, Lore Jehin, Mark Griffiths, Máté Brünn, Matthias Kastl, Michal Bublík, Natalia Adamska, Rei Masatomi, Réka Kiss, Rita Pires, Sergio Méndez Romero, Shino Sakurado, Stefano Pietragalla, Stéphane Aubry, Takafumi Tamagawa, Yago Catalinas Heredia, Yu Matsumoto
Premiéra 2. listopadu 2017, recenze psána z reprízy 15. listopadu 2017.
FOTO: Martin Popelář
