Karel Vaněk je jeden z prvních zástupců emancipujícího se českého moderního tance po roce 1989. 31. října zavítá do Prahy a vystoupí se svou nejnovější choreografií Fearytale. Uvedení projektu se bude konat v holešovickém Studiu ALTA.
Choreografie Fearytale – Four for Fear, určená pro 3 tanečníky a jednoho vypravěče, se věnuje tématu strachu jakožto síle, která může pohyb buď evokovat, nebo zamezit jeho vzniku. „Proč jsme se vlastně naučili skrývat svůj strach? Protože se obáváme, že ztratíme sympatie a respekt, když se ti druzí dovědí, že máme strach? Proč máme často větší respekt před vítěznými pózami než před upřímně přiznaným strachem? Proč se účastníme tohoto opičího tance a ukazujeme svou neohroženost a sílu, ačkoliv se tak necítíme? Umíme zacházet se svým vlastním strachem a se strachem těch druhých?“ Mít strach se často hodnotí jako slabost, která podněcuje neefektivnost. Strach je červená nit, někdy se blýská, někdy je skrytý v kabátu lidského života. Strach nás především obklopuje komplexně. Podle toho, jak je silný, zažíváme ho tělesně, myšlenkově nebo psychicky.
„Když někdo nemá strach, nemůže mít ani fantazii.“ (Erich Kästner)
Fearytale se zabývá konkrétními strachy performerů, především ale základním lidským pocitem strachu, který se za každým individuálním strachem skrývá.
Režie a choreografie: Karel Vaněk
Dramaturgie: Guido Preuß
Scéna: Frank Chamier
Světla: Markus Becker
Účinkují: Guido Preuß, Olaf Reinecke, Eric Trottier, Karel Vaněk
Spolupráce: Theater in der Brotfabrik Bonn, Černá Vaněk Dance
Karel Vaněk se narodil v Litvínově, studoval nejprve matematiku na Karlově univerzitě a teprve během studií se začal aktivně věnovat modernímu tanci, který pak měl možnost studovat ve VUS (Vysokoškolský Umělecký Soubor) v Praze a na stážích v zahraničí (New York, Londýn). Ve VUS se seznámil s celoživotní partnerkou Evou Černou 
a nastoupili spolu do svého prvního angažmá v Laterně Magice (1983); o pár let později se stali spoluzakladateli New Prague Dancers. V roce 1991 společně založili vlastní taneční uskupení Černá&Vaněk Dance, v rámci kterého spolu vytvořili řadu úspěšných představení. Hned první projekt Malé modré nic (1991) získal Cenu československých tanečních kritiků jako nejlepší představení roku a oba interpreti byli oceněni jako tanečníci roku. Během evropského divadelního festivalu „Euro-scene-Leipzig 97“ byl jejich kus Applegames oslavován jako „nejpřesvědčivější festivalový zážitek“. Od roku 1999 spolupracovala umělecká dvojice také s hostujícími umělci a vytvářela jednu až dvě premiéry ročně. Představení Happy Hour bylo vybráno jako jedna z nejlepších produkcí v Německu na Tanzplattform Deutschland 2002 v Lipsku. Pravidelně hostovali se svými produkcemi také v divadle Ponec. Produkce ’Adááhání – Desert Blues získala Cenu diváka na České taneční platformě v dubnu 2002. Oba umělci byli v srpnu 2003 pozváni, aby vedli mezinárodní taneční dílnu na Festivalu Junger Künstler při Wagnerfestspiele v Bayreuthu. Spolupracovali také pravidelně s divadlem mladých „JungeBühneBonn“.
Karel Vaněk pracuje v současné době jako programový ředitel pro tanec v kulturním centru Brotfabrik Bonn a vyučuje taneční divadlo na Alanus Hochschule v Bonnu – Alfteru. Eva Černá zemřela po dlouhé těžké nemoci v červnu 2008. Představení s názvem Orphans, za které Karel Vaněk obdržel Cenu diváka České taneční platformy 2009, bylo věnované právě taneční a životní partnerce Evě Černé.
