Figarova svatba v Mahenově divadle

Premiéra Mozaartovy komické opery se uskuteční 25. února 2011 v Národním divadle Brno. Figarova svatba s libretem Lorenza da Ponte, se těší neutuchající popularitě na celém světě. Podnětem pro její vznik byla stejnojmenná hra francouzského dramatika Pierra de Beaumarchais z roku 1775. O dva roky později, 1. května 1786, Mozart operu uvedl na jeviště vídeňského Burgtheateru a dočkal se obrovského ohlasu a devíti repríz. Hra byla od počátku označována za revoluční. Díky své stálé aktuálnosti přímo vybízí inscenátory, aby hledali paralely v současnosti. Pro tento přístup se rozhodl i inscenační tým Mahenova divadla, který děj posouvá do 90. let 20. století a nechává se městem Brnem natolik inspirovat, že se v něm samotný děj opery odehrává. Diváci budou moci vidět v inscenaci ztvárněnou i slavnou vilu Tugendhat. Slovem režisérky Annette Jahns: „Beaumarchais, Da Ponte a Mozart byli všichni ve své době moderní, inovativní umělci a v neposlední řadě proto nechceme v Brně 2011 vyprávět historický příběh. Chceme vzít místo, kde se děj opery odehrává, i postavy, a zasadit je do naší doby. Pokud nám dnes ještě může opera a divadlo něco říct, tak by to mělo být něco o nás samotných a o čase, ve kterém žijeme. A kde dnes ještě najdeme ve společnosti hierarchii? V prostředí mafie. Po politickém převratu se hodně pozitivního rozvinulo, ale velká svoboda a otevření přineslo také nebezpečí. Tuto zkušenost udělaly všechny bývalé socialistické země. ‚Náš‘ hrabě Almaviva se svým celým ‚dvorem‘ může být v této době v Brně zastoupen. Možná získal vilu Tugendhat? Vedle jeho ‚obchodů‘ se zmítá ve složité situaci díky svým osobním problémům a tužbám a také díky konfrontaci s místními obyvateli. Čistota a nevinnost jeho moravské služebné Zuzany ho fascinuje a vzrušuje. To se nezměnilo od 18. století a my zcela zůstáváme s Mozartem a jeho skvělou psychologií postav. Mozart dokáže proniknout svou jedinečnou hudební osobitostí lidmi i jednotlivými scénami. Všechno každodenní, náhodné, dostalo charakter osobního a nevázaného a dalece přesahuje okamžik. Tak chceme vytvořit obraz světa, který divákům i dnes znovu nastaví zrcadlo, v němž se lidé budou moci najít.“ Hudební nastudování: Caspar Richter Dirigenti: Caspar Richter, Jakub Klecker Režie: Annette Jahns Scéna a kostýmy: Sebastian Stiebert Sbormistr: Pavel Koňárek