Ve stísněném rozhlasovém studiu se potkávají vyhořelý moderátor a zpěvačka toužící po lásce a pochopení. Zdánlivě dva úplně jiné světy, které, jak divák brzy pochopí, zase tak moc rozdílné nejsou. Ona má komplikovaný vztah s otcem, on dal přednost rozhlasovému pořadu před svou dcerou. Oba už jsou z přetvářky a formování reality ke spokojenosti posluchače unavení, ale zároveň si bez ní své povolání neumí (nebo nechtějí?) představit. Herec, dramatik a dramaturg Tomáš Novotný napsal muzikál Interview společně se Zdeňkem Králem (autor hudby), Gabrielou Petrákovou (dramaturgyně) a Markem Davidem (režisér a spoluautor libreta) pro Patricii Burda Janečkovou. Ta se bohužel uvedení muzikálu již nedožila a role zpěvačky tak, na její přání, připadla písničkářce a skladatelce Veronice Borákové, jejímž hereckým partnerem v roli moderátora se stal Tomáš Savka.
Světová premiéra muzikálu se uskutečnila 29. listopadu 2023 v ostravském Divadle „12“, malé scéně Národního divadla moravskoslezského s kapacitou pro 60 diváků. S komorním prostorem sálu divadla koresponduje i nevelké jeviště, které je v Interview ještě zmenšeno červeným závěsem představujícím dělící stěnu rozhlasového studia, v němž se dramatický děj odehrává. Scénu Marka Cpina tvoří (kromě zmíněného závěsu) malý stolek se dvěma mikrofony, červené světlo ON AIR, jehož rozsvícení nebo zhasnutí signalizuje (alespoň v první části inscenace) symbolické nasazení masky, která je určena posluchačům a jejich představám o tom, jaké postavy jsou a jak se mají správně vyjadřovat, a stůl s varnou konvicí a prázdnou nádobou od kávy. Orchestr, skládající se z klavíru (Jakub Žídek), bicí sady (Adam Matýsek), saxofonu (Arnošt Svoboda) a baskytary (Antonín Jančár), se nachází za závěsem a nápaditě tak evokuje písničky pouštěné z rádia. V druhé části muzikálu závěs mizí a celý prostor se dokonce na krátkou chvíli stává nahrávacím studiem, v němž zpěvačka za pomoci písně popisuje epizody ze svého života a komplikovaný vztah s otcem.
Celá komorní atmosféra inscenace umožňuje divákům přiblížit se k postavám a případně se s nimi i
identifikovat. Bezejmennost postav je totiž dělá do jisté míry univerzální a příběh se tím pádem může odehrávat kdekoli a pojednávat o komkoli. Zpěvačka a moderátor se díky tomu ale stávají spíše jakýmisi typy a chybí jim propracovanější psychologie, která by, vzhledem k hlubokému tématu vztahu otce a dcery, traumatu z dětství a hledání přijetí, možná příběhu slušela o něco více. Jak už jsem zmínila v úvodu, Interview je muzikál pro dva herce, konkrétně Tomáše Savku a Veroniku Borákovou. Přestože se Boráková ve své tvorbě zabývá podobnými tématy jako samotný muzikál (osobní vztahy, falešné zdání dokonalosti, manipulace, přetvářka…), zdá se, že se svou rolí zpěvačky trošku zápasí. V některých hudebních pasážích ji přes hudbu nejde téměř slyšet a nejednou jsme měli v písni možnost zaslechnout falešný tón. Postava je navíc, jak už jsem zmínila, ne příliš psychologicky propracovaná a docela plytká, herečka (pro kterou je toto první herecká zkušenost) tak nemá úplně příležitost uchopit ji způsobem, který by ukazoval odstíny její komplikované životní situace a byl tak pro diváky dostatečně zajímavý a sdělný. Tomáš Savka hraje svého moderátora jako cynického, vyhořelého člověka zraněného životem, jehož největší životní radostí byla jeho práce v rádiu, to se ovšem změnilo a jeho teď drží naživu hlavně „dvojité kafe, čtyři cukry a panák v hrníčku“. I životní příběh této postavy je divákům ovšem představen spíše v písních (což není u muzikálu nic neobvyklého, pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že by námětu větší míra psychologičnosti prospěla) a i moderátor tak zůstává převážně typem. Dvojici hlavních herců doplňuje Jakub Žídek (alternující se se Zdeňkem Králem), který hraje zpoza klavíru posluchače volající do studia, mění hlasy a funguje jako oživující, vtipný prvek inscenace.
Co se týká muzikálových písní, zní všechny relativně stejně a řada z nich připomíná spíše zhudebněný, nemelodický monolog než muzikálový hit. Nejvýraznější (a o poznání melodičtější než zbytek skladeb) je píseň Smířená ‒ její text je dán do kontrastu s tím, co postava zpěvačky prožívá a jak se cítí, a nastoluje 
důležité téma inscenace, jímž je přetvářka a opravdovost k sobě i k ostatním. Důraz na tato vážná témata ale trochu nabourává množství klišé a prvoplánových replik i situací. Divákovi je téměř od začátku jasné, že zpěvačce v brzkém věku zemřela matka a má komplikovaný vztah s otcem nebo že moderátor dal přednost své kariéře v rádiu před rodinou, což vedlo k tomu, že ho manželka opustila a přerušila kontakt mezi ním a jeho dcerou. Muzikál tak dává důraz na realitu a opravdovost, zároveň ji ale dost zjednodušuje.
Inscenace trvá dohromady hodinu a patnáct minut, není tedy příliš dlouhá a hraje se bez přestávky. Přesto děj místy působí zdlouhavě. Přispívají k tomu dlouhé repliky, které často nesdělují nic zásadního, navíc jsou plné přihlouplých vtipů a poznámek (např. „I když je někdy lepší emoce nevnímat. Třeba když člověk slyší Včelku Máju v němčině“), a již zmíněné písničky, z nichž má většina hodně podobný rytmus a dlouhé texty opakující to samé pořád dokola. Děj navíc obsahuje pasáže, ve kterých není těžké na chvíli ztratit pojem o tom, co se na jevišti právě děje. Například když oba herci odejdou ze studia, vrací se moderátor a začíná zpívat o svém životě a začátku kariéry. Po písničce se vracíme doprostřed rozhovoru a díky hereckému výkonu Tomáše Savky pochopíme, že se jednalo o jakousi flashbackovou scénu a moderátor se ponořil do svých vzpomínek. Scéna má tedy nápaditý a srozumitelný závěr, jen škoda, že se to samé nedá říct i o jejím začátku.
Interview otevírá důležitá témata reality, přetvářky a opravdovosti k sobě i k ostatním skrze poutavý námět a komorní scénografii, díky které má publikum možnost se postavám přiblížit a vcítit se do konfliktů, které prožívají. Na druhou stranu klišé, plytkost a prvoplánovost inscenace tuto snahu místy podkopává. Zůstává tedy na divákovi, zda se více než na zpracování muzikálu rozhodne soustředit na myšlenku, kterou předává.
Autorka je studentkou 3. ročníku bakalářského programu Divadelní studia na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci.
- NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ (DIVADLO „12“) – Interview
- Hudba: Zdeněk Král
- Libreto: Marek David, Tomáš Novotný
- Texty písní: Tomáš Novotný
- Režie: Marek David
- Hudební nastudování: Jakub Žídek
- Scéna a kostýmy: Marek Cpin
- Námět a dramaturgie: Gabriela Petráková
- Dramaturgie: Hana Nováková
- Sound design: Petr Šimíček
- Klavír, zpěv: Zdeněk Král
- Bicí sada: Adam Matýsek
- Saxofon: Arnošt Svoboda
- Baskytara: Marek Dufek
- Hrají: Veronika Boráková, Tomáš Savka
Premiéra 29. listopadu 2023, psáno z reprízy 2. listopadu 2024.
