Studio Švandova divadla na Smíchově uvede stejnojmennou dramatizaci knihy Jana Balabána Možná že odcházíme. O divadelní zpracování se postaral Martin Františák. Premiéra se uskuteční v sobotu 29. března 2014 ve Studiu Švandova divadla od 19 hodin.
Podle slov dramaturgyně Lucie Kolouchové jde vůbec o první uvedení Balabánových textů na divadle, vyjmeme-li pouze jednu autorovu divadelní hru Bezruč?!, kterou též režíroval Martin Františák v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Právě Ostrava se odráží i v díle Možná že odcházíme a vytváří prostředí silného příběhu otce a syna. Mimo toto téma je hra také „o potřebě bližního, hledání Boží milosti, touze po ženě a rodině. O touze. O cestě k ní skrze chlast, sestřičku úzkost, křivdu, nenávist,“ informuje režisér Martin Františák. Zajímavostí inscenace je skutečnost, že se na jevišti objeví v rolích otce a syna herci Jiří a Filip Čapkovi, jímž tento vztah náleží i ve skutečnosti. „V mém životě jsou dva autoři, kteří mi hodně pomohli se vztahem k mému tátovi – a to je Karol Sidon a právě Jan Balabán. I on měl totiž se svým tatínkem ne úplně jednoduchý vztah stejně, jako jsem ho měl já. Při čtení textu jsem proto měl pocit, že píše vlastně o mně. Takže jsem moc rád, že děláme zrovna tohoto autora a že v představení Možná že odcházíme budu hledat svého tátu – po jeho boku,“ prozrazuje člen hereckého souboru Švandova divadla Filip Čapka. Vedle zmíněných protagonistů se v inscenaci objeví také Klára Cibulková a David Punčochář.
Jak uvádí Magdalena Bičíková z tiskové sekce Švandova divadla, Balabánova povídková sbírka Možná že odcházíme má na svém kontě již nejedno ocenění. Kromě ceny za nejlepší knihu desetiletí obdržela též cenu Magnesia litera a vyhrála v anketě Lidových novin v roce 2011. Magdalena Bičíková též sdělila, že Martina Františáka s Janem Balabánem nepojilo jen přátelství, ale také právě Ostrava, v níž se příběh odehrává. A Martin Františák dodal: „Je to o nás – takové kázaní z Beskyd… Ostrava tu není zabalená do alobalu a v surové podobě dráždí všechny smysly. Takto nás může v dobrém jitřit cosi pěkného, ale také nás může podobně jitřit válka. Polarita od lásky k válce je tu předestřena v surovém a opravdovém nazírání.“
Scénář a režie: Martin Františák. Dramaturgie: Lucie Kolouchová. Scéna: Jan Štěpánek. Kostýmy: Lucie Labajová.
Premiéra: 29. března 2014 v 19.00 ve Studiu Švandova divadla na Smíchově.
Foto: Ivo Dvořák
