Závěrečné festivalové dny jsou za námi. V sobotu byla na programu tři představení a druhý rozborový seminář a v neděli dopoledne pouze závěrečný seminář. Víkend začínal i končil právě semináři a za šest hodin se rozebralo vše, co se nestihlo v pátek. Po obědě jsme naposledy navštívili Divadlo Petra Bezruče, ve kterém jsme měli možnost zhlédnout jednu z největších tragédií Krále Leara. Sobotu pak uzavíralo pásmo akcí v Divadle Jiřího Myrona. Jako první nás čekal známý muzikál Balada pro banditu, po němž následoval netradiční počin Bílého divadla Sidonie nádherná a přehlídku jsme zakončili stylově, přípitkem v divadelním klubu Divadla Jiřího Myrona.
Až v šílenství zmoudřel a ve slepotě prohlédl
„Z ničeho vzejde zase jenom nic.“ (Lear)
Prvním představením v podstatě závěrečného dne byla Shakespearova tragédie Král Lear v podání souboru Divadla Petra Bezruče. Inscenaci režíroval držitel několika cen Alfréda Radoka Jiří Pokorný, který je známý také díky divácky úspěšné inscenaci Dejvického divadla Dealer’s choice. Představení zaujalo především využitím multifunkčního prostoru u Bezručů. Jeviště bylo umístěno uprostřed sálu a publikum rozdělené na dvě části sedělo naproti sobě. Díky tomu měl divák možnost vidět akce z několika úhlů, ale zároveň se stávalo, že polovina hlediště sledovala hercova záda. Podlouhlou scénu rozdělili na tři části. Uprostřed se odehrával hlavní děj a po bocích seděly v tom momentu další osoby hry. Dalším povedeným prvkem byly kostýmy Zuzany Krejzlové, které vystihovaly momentální povahu postavy. Samotný text byl ovšem poněkud seškrtán a neznalý divák mohl mít problém s pochopením. Hlavní roli Leara ztvárnil Norbert Lichý a naprosto brilantní výkon předvedla Pavla Gajdošíková v roli Cordelie.
Dobře známé melodie a nápaditá scéna: „Bylo tu, není tu, havrani na plotu. Bylo víno v sudě, teď tam voda bude.“
Láska, která hory přenáší. Kouzla, jenž před smrtí chrání. Intriky, co o život tě připraví. Tyto tři teze byly hlavními tématy posledního představení souboru Národního divadla moravskoslezského Balada pro banditu. Režie se zhostil šéf činohry Národního divadla moravskoslezského Peter Gábor a bylo to bezpochyby to nejlepší, co jsme v rámci přehlídky od tohoto režiséra viděli. Příběh lásky, kouzel a lidí z Koločavy zdramatizoval Milan Uhde a zhudebnil Miloš Štědroň. V hlavní roli Eržiky se představila Veronika Lazorčáková a v úloze Nikoly Igor Orozovič. Díky jejich skvělému hereckému i pěveckému výkonu a choreografii Jaroslava Moravčíka, se stala Balada pěknou tečkou za celým OST-RA-VARem.
Na motivy české mecenášky
Na úplný závěr vybrali organizátoři poněkud netradiční kus Bílého divadla Ostrava Sidonie Nádherná. Šlo o monology, scénky a skeče inspirované životem hraběnky Sidonie Nádherné, která byla jednou z hlavních kulturních organizátorů meziválečné doby. Stala se múzou především pro rakouského žurnalistu a dramatika Karla Krause a básníka R. M. Rilkeho.
Přípitek a loučení
Letošní OST-RA-VAR jsme zakončili v divadelním klubu Divadla Jiřího Myrona, kde se sešla, jak většina účastníků přehlídky, tak i někteří herci. Pozvedli jsme tedy číše a připili si na konec letošního festivalu. Pro mě to byl bezpochyby vydařený týden. Získala jsem mnoho nových zkušeností a viděla skvělé divadlo, a proto doufám, že herci hodí za hlavu neshody s kritickým publikem a my se zase za rok v Ostravě sejdeme.
Foto: Balada pro banditu – Radovan Šťastný
Král Lear – Tomáš Ruta
