Zpět na výpis článků

Tváří 23. Divadelní Flory je herečka snící o svobodě

V poslední týdnech zaplnila Olomouc krásná tvář záhadné ženy a my jsme si řekli, že není od věci představit tuto charismatickou dámu blíže, obzvláště návštěvníkům festivalu Divadelní Flora. Lucie Trmíková je jeho letošní tváří a dalo by se říci, že snad i patronkou. Na festivalu stráví skoro deset dní a zahraje hned pět představení ve třech inscenacích: Soukromé rozhovory, PustinaReynek/Slova a obrazy z Petrkova.

Hereckému umu se naučila na DAMU a hned poté nastoupila do angažmá v Činoherním klubu. Prošla i „školou“ divadla Komedie za éry Michala Dočekala a Jana Nebeského. Není ovšem jen herečkou divadelní, ale i filmovou. Přestože k srdci jí přirostlo hlavně divadlo, od roku 2002 působí na volné noze a věnuje se práci na vlastních projektech. Je úspěšnou scénáristkou a členkou divadelního spolku JEDL (složenina iniciálů Jenda, David a Lucie), jenž tvoří společně se svým kolegou hercem Davidem Prachařem a manželem – režisérem Janem Nebeským.

Divadlo jí imponuje především svou nejednoznačností a bořením mýtů, čehož jsou důkazem například inscenace Médeia (recenze zde) či Peklo/Dantovské variace. Ráda se ve svých textech zabývá především studiem silných ženských hrdinek a vůbec vztahu mužského a ženského principu. Společně se svými tvůrčími kolegy tvoří specifickou divadelní poetiku plnou obrazovosti a složitě zkonstruovaných metafor plných abstrakce, v níž neustále přestupují hranice tradiční tváře českého divadelnictví. Tato snaha o neomezenou svobodu v užívání různých uměleckých druhů je základním kamenem jejich tvorby. Často spolupracují s tanečním souborem 420people a své divadelní experimenty uvádí hlavně na scéně alternativního prostoru NoD v Praze a v poslední době i v klubu DUP39.


FOTO: archiv Divadelní Flory